Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seopilec
Autor
Katiinka
Opilec
Na břehu řeky sedí muž
A v ruce svírá smrti nůž.
V kabátku špinavém sedí sám,
Opuštěn,nikým nehledán.
Nemá rodinu,ani dům,
Co má,je láhev a v ní rum.
Měl rodinu,velký dům
A v noci oddával se snům.
V posteli s hřejivou láskou,
V posteli s největší obecní kráskou.
Měl děti a budoucnost,
Měl všeho mnoho,všeho dost.
A pak přišla ona chvíle,
Kdy kdosi počal těžit z jeho píle.
Jeho přátelé,co zdáli se být přáteli,
Jeho okradli a přítele už nechtěli.
Neměl už ani vindru v kapse,
Tak řek si:hele vole,zab se!!
Pak řek si zas,že pro koho žít má,
Tak se radši sebevraždy vzdá.
Řekl to ženě a čekal podporu,
Nevěděl však jakou to má doma potvoru.
Sbalila si svých pět švestek,práskla do bot hej hola!!
A on pak zas řek si chladně:co já jsem to za vola??
Ztratil byt a ztratil práci,
Navštěvoval funebráci.
Něco nakrad,trochu měl
A na život zapomněl
Upíjel se v strachu,zlosti,
Vodkou nasákly mu kosti.
V noci spával po parcích,
Přes den kradl rum a líh.
Stále jenom v lihu byl,
Pospával a někdy snil.
Nechápal už smysl žití,
Znal jen spaní a pak pití.
Sedl tedy k řece
A zabil se přece!!!!!