Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte selist
29. 12. 2002
25
0
3113
Autor
jorel
*
po dlouhém boji
vyčerpán k smrti lístek
opustil větev
*
verner: ne, ale to neznamena, ze cini spatne rozhodnuti. ba naopak. ale soucasti haiku je prave ta jeho forma. je to jako soucast obradu. vsimnes-li si poradne, spousta mych haiku nevyhovuje pravidlum nikoluv rytmicky, ale obsahove. leckdy zdanlive, leckdy zamerne. hraji s s timto zanrem - zkousim pevnost ohrady vyznacene 17 slabikami. nakonec dojdeme k zaveru, ze zalezi na pristupu autora. proto jsem Ti popsal svuj pristup. Uvazujme vsak dale. Laik, ktery potkal haiku jen nahodne si slabiky prepocita a rekne si: ale tohle neni haiku, to je kratka basen! a bude mit pravdu. ty nejzjevnejsi znaky je moudre nejpecliveji dodrzovat. ne kvuli nam, ale kvuli druhym.
verner> haiku nevnimam jenom jako kratkou basen. tato cizi forma si doslova rika o osobni vztah autora k ni. dlouho jsem nad ni premyslel, nez se nakonec rozhodl, co budu povazovat za haiku-slabiku a co uz ne. a jakmile jsem si formu haiku pro sebe formalizoval, pojmul jsem tato transkriptovana pravidla jako pravidla pro mne platna a zacal v nich tvorit sva dilka. Proc? abych psal HAIKU!!! haiku skutecne neni o 17 slabikach, ale cteni pravidel darujicich autorovi nekonecne moznosti. Prave skrze ne dosahnes pochopeni dokonalosti teto formy. zadny Japonec nenapise haiku o 16 ci 18 slabikach. to proste neni haiku. jak bych mohl psat haiku v cestine a nectit pravidla, ktera ji tvori? ano, vim, ze jsem v Cechach a proto ten prevod. ten, at si kazdy udela svuj, ale pak necht jej dodrzuje. jinak nikdy nepujde po ceste teto poezie a nepochopi jeji vnitrni podstatu. a to by byla skoda.
verner> bohuzel, nemohu s +ebou souhlasit. nic neni zbytecne a respektovani formy ma svuj smysl.
Honza_Princ
20. 05. 2005cloviecik_3
24. 06. 2003cloviecik_3
24. 06. 2003
Podzim,ano podzim,ten strom tam totiž stál snad tisíc let,sám samotinký,bylo to zvláštní,v okruhu sta mil byl jediný.
Nikdy neměl hodně listů a tak ty,které mu s jarem vyrašili,hlídal si jako vlastní děti...
Bál,bál se podzimu až i ten poslední list opustí jeho vrásčité tělo a odletí do světa...
Jak rád by i on někdy vytrhl kořeny ze země a šel se podívat tam někam za obzor,kde vždy viděl svůj poslední list naposledy....
P.S.
U některých Tvých haiku jsem hlavně popisoval svoje pocity jak to které haiku namě působí a můžu Ti říci (i když jsem nečetl všechna),že si ten čas někdy udělám a na každé Tvoje haiku napíšu krátkou povídku nebo úvahu.
Pakliže mi to samozřejmě dovolíš:-))
lehce se snášel
k mrazivě tiché zemi
umíral klidně.
nemohla jsem si pomoct
*
divím se,že jsem tvoje haiku neobjevila dřív....a zase musím dát tip,protože prostě joooooo***
Petr_Palkovský
29. 12. 2002
moc, moc líbí!
mám rád, když nám básník dává prostor pro fantasii...
**** a *