Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepro...
Autor
Sala
V oknech se svléká světlo, a já si připomínám nitku, po které klouže..
tohle není vánoční příběh
tohle není.. snad
Žil někde na světě. Žil se svými příběhy a žil v nich. Potkat ho zastavilo srdce, zařeklo spěch. Nic v Jeho přítomnosti nebylo obyčejné. Nemohlo. Ožívalo, volalo a vstávalo, vztahovalo beznadějné ruce, jak jimi podpíral dech. Události přes něj občas převalily vody, a možná ho strhával proud.
Postavil se. Odkudsi Jistý, uvykle doprostřed.
Věděl. Věděl, že Musí, a taky že ho budou bolet. Jakmile dočtou, neujde. Znal. Znal a platil. Nepomohlo zastírat a bědovat, i když by se důvody k malomyslnosti našly. Necítil se jako vlastník, a přesto vlastnil. Všechno mu patřilo. Nejvíce pak úsměvy, a ty miloval. Každého na potkání nelze, ale jemu tak bylo u srdce, pohovorem v kapsách, usmíváním do sebe. Poutal štěstíčka a lidé si je odnášeli domů, aby ti prokřehlí zastlali slova. Konejšil a těšil.
Vydal se. Sám. Poutník na Onen Svět.
Co ještě zbývá?
Pofoukat vlnky kolem Vltavy.. snad