Vánoční prskavka

Vánoční prskavka

„Změním své vyučovací hodiny," pronesl s pohřebním výrazem ve tváři chemikář Horák, když naposledy v tomto kalendářním roce vstoupil do učebny.

Před tabulí, na kterou jsme během přestávky kostrbatě napsali: Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu, stál na první pohled jiný Horák (přezdívaný nižšími ročníky Vzoreček či Rovnice, těmi vyššími pak nepokrytě Bachař). Měl na sobě zářivě bílý plášť a v rukou svíral nosítka s chemikáliemi. Takto jsme ho doposud ještě neviděli. Zpravidla býval oblečen do jednoho ze svých dvou vytahaných svetrů a jedinou pomůckou mu byla sada kříd.

„Už se nechci trápit statistikami, ve kterých předmět chemie končil vždy na posledním místě oblíbenosti. Daleko za tak bezpáteřními předměty, jakými jsou dějepis, zeměpis, český jazyk a literatura či dokonce tělocvik. Nechci čekat po vzoru alkoholiků na silvestrovskou noc, a tak vás se svým předsevzetím seznámím již dnes. Zařekl jsem se, že každá hodina chemie začne pokusem. Pohříchu na úkor procvičování názvosloví a rovnic."

Zírali jsme na něj s otevřenou pusou. Už se mu v jeho staré hlavě zřejmě plete apríl se Štědrým dnem, mysleli jsme si.

„Pro nadcházející dny sváteční jsem vybral pokus ze sovětské publikace Jůnyj chimik, která mě provázela mým chemickým dětstvím. V prádelně našeho rodinného domku přinesla mnoho radosti mně jako malému Liborovi a mnoho starostí mým rodičům. Hejnová, rozdej pomůcky!"

Kristina, jediná z naší třídy schopná poradit si se záludnostmi názvosloví hydrátů solí a vyčíslování rovnic, se pomalu zvedla a s panenskou hrůzou přistoupila k nosítkám.

„Rozdej do čtveřic třecí misky s tloučky, kovové misky, trojnožky, lžičky a kahany. Chemikálie rozdám raději sám."

Uctivě jsem se dotkl porcelánového tloučku, orezlé ocelové misky a skleněného kahanu s dosud neopáleným knotem.

„Mládeži, pokus jsem nazval Vánoční prskavka a k jejímu vytvoření nám poslouží několik běžně dostupných chemikálií. To, co vám teď sypu do porcelánové misky, je manganistan draselný, zvaný též hypermangan. Dá se zakoupit v lékárně, slouží totiž jako dezinfekční prostředek. Vy ho rozetřete na jemný prášek!"

V některých čtveřicích nastala rvačka, protože třít hypermangan chtěl každý. Jinde se k tomu nikdo neměl, protože fialové krystalky vzbuzovaly nedůvěru.

„Až budete hotovi, přesypte manganistan do ocelové misky a v třecí misce rozmělněte dřevěné uhlí. Můžeme si ho koupit za drahé peníze v obchodech pro ty, co si neumí upéct buřty na normálním táboráku, ale toto jsem vyhrabal z ohniště za školou."

Poslední složkou připravované směsi byly jemné železné piliny. Po smíchání surovin obešel Horák skupiny a za naprostého ticha jedinou sirkou zapálil všechny kahany.

Srdce mi bušilo v krku, po zádech mi stékaly čůrky potu, když jsme započali se zahříváním.

„Nic se neděje," zakvílela nespokojeně Hanzlíková.

„Vydrž," uzemnil ji suše Horák, přestože i na něm bylo vidět narůstající napětí.

(Když dnešní pokus skončí nezdarem, první lednovou hodinu nás čekají opět rovnice oxidačně-redukčních dějů, vzorce sulfidů a výpočty hmotnostního zlomku. Věděl jsem to já, věděli to moji inteligentnější spolužáci a tušil to zřejmě i vyučující.)

Konečně se v naší misce začalo něco dít. Směs se zbarvila do červena. Vzápětí se z ní vyvalil půlmetrový sloupec čmoudíků doprovázený rojem jisker. Vydechli jsme nadšením, poprvé v životě jsem spatřil Horákův upřímný úsměv. Ten se rozšířil, když se několik sekund po našem malém ohňostroji zažehlo ještě několik dalších.

Kdo se chce zavděčit Horákovi, mohl by se naučit následující rovnici:

Běžnému smrtelníkovi však postačí vědět, že zahříváním suchého manganistanu do načervenalého žáru vzniká kromě jiného také kyslík. Ten se slučuje se železem za vzniku oxidu železitého:

Zahřáté částečky železa ze směsi rovněž vyletují a hoří se vzdušným kyslíkem za světelných efektů. Vyletují lehce, přímo se vznášejí, takže štít není nutností, jen jej doporučuji.

Místo železa můžeme použít i jiné kovy, ale s železem to prostě funguje z dostupných kovů nejlépe.

Reakce probíhá i bez dřevěného uhlí, ale pak by se mohlo stát, že shoří i miska, je-li z nekvalitního materiálu. Takto část kyslíku zreaguje na oxidy uhlíku.

Pokud bychom popisovali Horákovu hodinu dále, začala by si většina studentů stěžovat na nasládkou chuť v ústech, na špatné dýchání. Těch různých oxidů vzniká skutečně mnoho. Odpusťme tedy Horákovi, že ve svém nadšení pojal pokus frontálně a přeměnil třídu v Pompeje po výbuchu Vesuvu. Každopádně spad produktů je vhodné uklidit až po odvětrání místnosti. Úplně nejlepší bude provést pokus v digestoři či jen demonstračně.