Cítit se...

příjemně hluboké *

jo (líbí) T

v zásadě se nebráním tomu, považovat to za haiku... vítr by mohl být podzimním slovem (i když to je velice diskutabilní), a ten filosfocický rozměr nevadí - haiku je jednou z cest, po kterých chodí zen... Zde je to však příliš na očích, mistři skrývají svou moudrost, neboť abstraktním zjednodušením ztrácíš pravdu, často :-) Ten pocit marnosti do haiku patří, ale implicitněji, asi. To jsou jen moje pocity. Formálně jde přirozeně o pointu "- mé skutečné já" něco takového by v opravdické haiku nikdy nebylo, je to čirá abstrakce, žádná fotografie, moment, vytržení a potom neposazenost v realitě. nekonkrétnost. ale stejně - naplnit pět ze sedmi formálních znaků, to je krásneé, ne? - jsou to velmi náročná kritéria

.....*.....

Radost a Adelan: "Formálně jde přirozeně o pointu "- mé skutečné já" něco takového by v opravdické haiku nikdy nebylo" přesně to jsem měl na mysli .-)

Radosti, mohl bys uvést těch 7 formálních znaků nebo odkaz na ně?

neřekl bych, že to je haiku, ...... báseň si však zaslouží típek * .-)

Co mu schází, aby bylo...? Dík za odpověď

Do haiku tomu chybí časové ukotvení. A podle mého gusta přebývá filozofičnost, haiku si představuji prostší. Co na to Radost? Ale básnička je to mňam! TIP

filosoficky hutné a moc se mi líbí tip*