Perlová děvka

Čekal ve špinavém pokoji těch, kteří šetří na čemkoliv, aby měli na chlast a cigarety. Jednu si zapálil. Všechno bylo prostoupeno pachem kouře.

Přišla tak akorát. V obličeji vypadala trochu jako porcelánová panenka...s temnými kruhy pod očima. Hubená, neupravená, špinavá...prostě děvka. Příležitostná, ale děvka. Do morku kostí. Nenáviděl už ten způsob, jakým se na něj podívala, když vešla. Dneska to ale nutně potřeboval. Potřeboval ze sebe dostat agresi, vztek a frustraci předešlých několika dní. Podíval se jí do očí. Měla bohorovný výraz jako pokaždé. Zvedla se v něm vlna agrese. Takhle by se měl dívat on na ni. To ona je přece kurva!

Prudce vstal a chytil ji za rameno. Pak s ní mrštil na úzkou postel. Neřekla nic. Jenom jej sledovala a čekala, co se bude dál dít. Co sakra tak zíráš? Pomyslel si vztekle.

„ Svlíkni se!“ poručil. Její šaty se rázem svezly na zem. Měla pod nimi černé krajky. Nic víc.

Seděla na posteli a sledovala ho svýma obrovskýma očima. Jako zviřátko, když si prohlíží lovce a ví, že má navrch. To ho rozlítilo na nejvyšší obrátky. Uhodil ji. A pak ještě jednou mnohem silněji. Zase neřekla ani slovo.

„ Tak co je, ty kurvo? Co tak koukáš?“ 

Pokrčila rameny.

„ Ty neumíš mluvit?“

„ To si spolu jako budem povídat o literatuře?“

prohodila sarkasticky.

„ Tak takhle ne, ty čubko! Na to,abys mě urážela, tady fakt nejseš!“ procedil ledově skrz zuby. Znovu ji uhodil. Zajel jí do vlasů a divoce za ně zatáhl. Doufal, že zakřičí bolestí.

Sundal si šátek z krku a svázal jí jím ruce. Bránila se

„ Idiote! Tohle jsme si nedomluvili!“ ječela, ale nebylo jí to nic platné. Byla křehká a slabá.

Kopala nohama, které jí zatím svazovaly jenom krajky punčošek. Klekl si na ni a sledoval její vzdorovitý výraz.

„ Takhle se mi to líbí.“ usmíval se samolibě. Znovu ji uhodil,ale tentokrát už ne vztekle. Vychutnával si svůj pocit nadvlády. Byl příjemně vzrušený. Zapálil si cigaretu.

„ Tak ty bys chtěla mít navrch? Podívej se na sebe. Nejsi nic, než děvka. Špinavá děvka! 

Máš jenom tu svoji kundu. Nic víc na tobě není.“

Oklepal popel na její břicho a pokračoval:

„ To si ho snad radši vyhoním, než abych šel do tebe. Kurvíš se se všema. Šahaj na tebe a tobě je to jedno. Ne, tobě se to líbí! Jinak bys to nedělala.“

 Típnul o ni cigaretu.

 „ Takhle se ti to líbí.“ Zajel jí rukou do rozkroku. Byla vlhká. Měl chuť ji zardousit. Jí se to snad vážně líbí!

„ Tak jo, jak chceš!“ Zajel do ní dvěma prsty. Tvrdě. Druhou rukou jí rval vlasy.

„ Děvko! Děvko! Děvko!“ opakoval. Cítil, jak roztahuje nohy čím dál víc. Pánví pohybovala v rytmu jeho prstů. Vzrušení ji zaplavovalo až ke konečkům vlasů. Pootevřela rty.

„ Nenávidím tě, ty hajzle.“ Vydechla.

V jednom okamžiku z ní vytáhl prsty. Pustil její vlasy a zvedl se.

„ Chceš, abych ti to udělal,ty couro? A máš pocit, že si to zasloužíš?“ kladl řečnické otázky. Zapálil si další cigaretu. Usadil se v křesle naproti posteli a pozoroval ji. Přejížděl očima po jejím těle. Sledoval svázané ruce a podlitiny na krku. Ty jí neudělal on....Pořád ještě dýchala prudce se rty pootevřenými. Její klín se zmítal v přívalech vzrušení.

Nalil si víno. Podřadné víno pro chudší . Smočil v něm rty. Chutnalo po síře.Znechuceně jí ho chrstnul do obličeje. Přejela si jazykem po rtech.

„ Udělej mi to.“ zapředla s temným zabarvením v hlase. Jedním pohrdavým gestem uvolnil uzel na šátku.

„ Udělej si to sama.“ Řekl.

Její prsty se skutečně rozběhly po vlastním těle. Hrála na tenké strunky svých citlivých míst.

Znala je dobře. Její počínání ho fascinovalo....

Chtěl ji ponížit a chtěl ji vyhodit ven. Nedokázal se ale ovládat. Vzrušoval ho pohled na její nahotu. Nedokázal přemýšlet. Roztrhnul krajky jejích kalhotek. Ucítil, jak jej v sobě sevřela. Dělal jí to tvrdě, rychle...Sténala. Kapky jeho potu jí stékaly po rtech do úst. Polykala je.

„ Ty děvko! Ty špinavá čubko! Nenávidím tě. Zabiju tě.“ Šeptal skrz zuby.

„ Ano.....Ano...“ sténala ona. Cítila k němu tolik nenávisti, že ji to spalovalo. Nenávist až k orgasmu.

„ Křič, ty kurvo! Chci tě slyšet!“ 

Zarýval nehty do její kůže. Před očima měl mžitky. Po těle se mu rozléval slastný pocit vyvrcholení. Za zavřenými víčky viděl změť obrazů.

Byli společně...

To, co k ní cítil, balancovalo na tenké hranici mezi nenávistí a náklonností. Raději nad tím přestal přemýšlet. Zvedl se z postele a zase si jednu zapálil.

„ Můžu se  tady umýt?“ zeptala se. Ukázal ke sprše. Zatímco kouřil, smývala ze sebe jeho sliny a pot. Když se oblékla a divoce rozcuchané vlasy zase trochu upravila, do tváře se jí vrátil její povýšený výraz. Zhodnotila svoje podlitiny a škrábance.

„ Ale ale...“ konstatovala lhostejně.

„ Kolik za to chceš?“ zeptal se.

„ Pět kilo plus ty kalhotky byly za třistapade. Osmsetpade.“ Spočítala mu to.Vytáhl z kapsy poslední tisícovku.

„ Máš zpátky?“

„ Ne.“

„ Tak si to nech...a nebo se za to můžem ožrat.“

„ Sorry. Nemám čas.“ řekla a rychle ze stolu sebrala nabízenou bankovku. Vzala si kabát a vypadla do zimy.

Zůstal sedět na zemi s podřadným vínem, co chutná po síře a ožral se sám.