Strigoacia morti

Díky, paní... což o to, pan Poe není pro každého, rými i rýmy.)

Výborně, lady! Ta symfonie krve přímo zní tvými rými a - musím podotknout - líbí se mi to víc než inspirace. Já Poa prostě nemám ráda... Ale tohle stojí za to. Rozhodně.*

Výborně, lady! Ta symfonie krve přímo zní tvými rými a - musím podotknout - líbí se mi to víc než inspirace. Já Poa prostě nemám ráda... Ale tohle stojí za to. Rozhodně.*

Milý Alane, co se týče krve, souhlasím, ale co by to bylo za svět bez špetky fantazie? Původní inspirace je ovšem od Poea, i když ta písnička od TöRR není špatná (nedávej jí svou hlavu a nevolej její jméno:)

Hmota a hmotný svět je forma energie. Fantazie, sny, myšlenky a přání- to je taky forma energie. Energie, která se dá směřovat. Edgar Alan? Vynikající autor. Má poklona za mého duchovního otce. A polibek na lem Tvého roucha...Salve, Alan

Krev je neobyčejná šťáva. Není sladká, není až tak slaná, chutná po železe, lehonce -a při úplňku mění barvu a je hustší. To podstatné je, že má metafyzickou složku, vede život a je jeho nositelkou. Tou nejryzejší a nejvzácnější. A teď, milá rozmilá, sny jsou fantazie, fantazie je přání. Lady Madeline- to mi zní jako starý dobrý Törr, nepletu se , že? realita je kapku brutálnější než tanec na hřbitově, že, uprostřed květů? no, nic, ale dílo je to pěkné a od aorty. Máš můj TIP. Salve,A.

hmmm... a nejsi ty striga? promiň, blbý vtip. líbí...*

úplně dostávám hlad... (moc pěkný!)

podle mně je to bez chyby! tak nějak to úplně chápu, ale nedokážu to blíže popsat...

auky...k tomu nemám moc co napsat... t

na moj vkus je to trochu kostrbate a nie su tam rozvinute naznaky citovosti

requiem mi vždy evokuje Měděnec

není co řešit - klub :-)*