Tajná povídka

Tajná povídka

Tiše sama ležím v pokoji, zatímco On spokojeně odešel po dobrém výkonu do koupelny se opláchnout, protože to tak vždy dělá po našich kočičích hrátkách. Ležím a přemýšlím, jak je důvěřivý a trochu naivní, když mne tu nechává zcela samotnou bez dozoru s jeho semenem, které bez užitku částečně vyteklo na prostěradlo a zbytek jen tak stéká po mém stehně.

Můj Drak mi odpověděl: "Co tvé čisté svědomí? Nechceš se teď nezodpovědně chovat, že ne? On si nepřeje, aby z jeho genetického základu něco vzniklo, jinak by ho neodložil na prostěradlo, ale tam kam patří. Žena by tedy měla plně respektovat mužovo přání."

Najednou se vzbudil můj Hazardní hráč a začal mi našeptávat: "Pojď, zahrajem si se spermatem naší oblíbenou Ruletu života a smrti. Spermie neslyšně volají. Nechtějí zemřít na prostěradle, ale chtějí si ještě zazávodit ve svém přirozeném prostředí. Nenarodily se přece, aby se s nimi zbůhdarma plýtvalo nebo aby se jim kazila legrace před jejich i tak neodvratnou smrtí." Hráč mne mámivě přemlouval a spermií mi taky bylo hrozně líto, že by jim nemělo být splněno jejich poslední přání odsouzenců na smrt. I dnes stačilo pár zkušených pohybů prsty, semeno bylo přihrnuto na mou zahrádku a závod mohl začít.

Už dávno se neúčastním s Hráčem samotné Velké hry, ale Poprvé to bylo velmi zajímavé. Bylo vzrušující sledovat, jak se spermie s bojovým pokřikem vrhají na dlouhou cestu za lákajícím a jediným cílem. Strkají se mezi sebou. Bezohledně šlapou po slabších. Zanechávají za sebou ty, kterým došel dech už na samotném startu a cestou ztrácejí další své družky, které nikdy neuvidí cíl ani z dálky. Spousta jich zabloudila na rozcestí a špatně odbočila, tím pádem byly vyřazeny z boje svou neznalostí terénu. Je sice pravda, že pro všechny je toto místo neznámé, přesto ty nejzdatnější instinktivně směřují ke správnému cíli.

Milióny umírají vyčerpáním, zatímco pár nejvýkonnějších dál závodí a cíl by tu už přece někde měl být. Nečeká tu na ně zralé vajíčko a tak ani dnešní závod neměl vítěze. Kulička rulety se opět nekompromisně zastavila na políčku Smrt. Ani dnes nebyl zplozen nový Život. Drak si oddechl a jen lehce zamračeně zahrozil prstem Hráči, který už blaženě usínal s pocitem, jak si zase jednou pořádně užil.