Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Loučení

02. 04. 2003

1894

Autor

Lancelott

Cítit tě ve svém srdci a nemoci tě obejmout

Je jako muset žít a nesměti se nadechnout

Bez tvých polibků jsem jako bez jídla

Bez tvých doteků jako bez vody

Bez tebe jako bez duše

Samota…

Samota je stav nejbližší smrti

Ticho…

Chlad…

Nicota…

Prázdno v duši a mysl plná tebe

Příslib…

Jen příslib a touhu si odnáším

Odjíždíš a jen příslib mi tady necháváš

Jen tvůj příslib a má touha mi dávají naději,

Že nebude trvat dlouho a zase tě budu mít ve své náruči

Yasmínová

11. 09. 2005

Dát tip

Dobré. Jen trochu se mi nelíbí přirovnání polibků k jídlu. Ta báseň je křehká, jemnocitná a jídlo se mi tam zdá být rušícím elementem. Jinak dost dobré

Debbi

26. 08. 2004

Dát tip

Jo, znám tyto stavy. Jak každý z nás stojí na "jiném nádraží"... Tip, jo?

Osirie

24. 02. 2004

Dát tip

je to krasne, mluvi Tve srdicko a ja bych Ti prala aby se stale vracela a byl jsi to jen Ty, Ty se kterym se dostava do snu, nechava unaset laskou a take ji oplaci