Strom

   Ratko se poohlédl a zřel svého sluhu Bongo-Mongo, civilním jménem Gejzu Stojku, jak trhá z ušlechtilé jabloně na jeho pěstěné zahradě plod velikosti menšího melounku.

   „Bongo-Mongo“ zakřičel Ratko a vyděšený mouřenín upustil jablko z roztřesené ruky na zem. Ratko se rychlým krokem pustil za sluhou. Přesně mířenou ranou pěstí do obličeje ho srazil k  zemi a jal se do něj kopat. „To – kop, jablko – kop, bylo – kop, pro – kop, hada – kop!“ Bongo ještě týž den vypustil svou černou duši pod tou ojablenou jabloní.

   Když pak večer přišel na návštěvu Dan a přinesl hada, dali mu s Ratkem jiné jablko. A obrovská krajta se spokojeně ovinula kolem silné větve.