Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZas...
20. 04. 2003
5
0
1328
Autor
Taariq
Zas...
až o svůj dech se budeš bát
tak na blízku Ti stát chci
a do ouška Ti pošeptat,
že dokud slyšíš,
co se může stát?
Až umlknou i slova,
stát na blízku Ti znova
tajně budu přát si,
trochu se pousmát,
pohled Tvůj zachytit,
v něm pustit se a tát
...a padat...
Hvězdičko má,
nezhasínej,
ještě já Tě můžu hřát
...zas...
Z Tvých očí tají se mi dech,
a z doteku Tvých rukou mráz
zas běhá mi po zádech,
zas žiju jen z Tvé vůně...
hvězdičko má,
nezhasínej ještě,
vždyť já to jsem kdo stůně...
au, au, au - obrovská škoda toho konce - namísto toho, aby's to nechal pěkně do ztracena odplynout si to naprosto pověsil na hák tím rýmem :-(
To jsem protivnej - co ? :-) Ne - opravdu mě to mrzí, protože tohle mohlo být téměř dokonalé dílko :-)
Ale - i takové, jaké je si TIP rozhodně zaslouží ! :-)
Supp: diky... jestli z toho citis, ze pisu o puvabne krase, pak tam zrejme ani zadna metafora byt nemusi :))
Padající hvězda nejvíc svítí, aneb krásňoučká variace na nejvděčnější téma...***
+ Klubík:)