O Tobě

Jsi jak vzácná květina pod keřem schovaná,

jsi jak Mona Lisa, pečlivě hlídaná

a já jen pozoruji tvoji zář z dáli

a cítím, jak mě Tvá vůně vábí.

Jsi jak voda, co mi dává sílu,

ale kdykoliv mě smete za moji víru

v tvoje dobro, v tvoji lásku,

je to jak uzavřít s ďáblem sázku.

Jsi jak poklad, co při mém dotyku zmizí,

přitom mé city k Tobě jsou tak ryzí,

bojím se Tě a přece mě vábíš,

jdu k Tobě jak omámená, blíž...

Jsi jak píseň, co mému sluchu chybí,

nekonečná, něžná, známá a přesto cizí,

teď jsem tě zaslechla, teď mi zase mizíš

a to mi pak strašně chybíš!

Jsi jak oheň, co mě hřeje,

až moje mysl k nebi spěje,

však tvoje blízkost moji duši spálí,

když mě Tvé plameny k dotyku svádí.

Jsi jak vzduch – jsi všude kolem mne,

bez Tebe žít nemůžu, s Tebou taky ne,

potřebuji a chci tu sílu, co mi dáš,

tím velikou moc na de mnou máš.

Jsi všechno, co mám a vše, co bych chtěla,

přesto nejsi můj, ani kdybych tě měla...