Dědeček mojí kamarádky třídil věci tak dokonale, že měl ve skříni i krabice s nápisem "prázdná" a "nic"... :-))) To moje babička zas všechno balí do igelitu, aby se to neošoupalo. Knížky, polštářky, ovladače na televizi, i koupený minerálky překládá igelitem, aby se "do nich" neprášilo...
skromna: Jasně, hoď to do tužky! Poděl se o svého dědečka! :o))
:-))
i ja jsem mela dedecka kabrnaka, ten byl zas jak vystrizeny z vecernicku "ajeto" mam obrovskou chut to ted hodit do tuzky, mozna dam nahlednout :-)
diky Yfco..pobavila, jako vzdy :-)
přečetla znovu a znovu jsem se smála:)))
To jsem ráda, Oli... ;o))
Hrozně se mi líbí, jak suše a vtipně je to napsané. Myslím tím všechny deňýčky...
MP: Od Donáta Šajnera mám někde nějakou dětskou knížku :-)))))
Pavsone, Donát Šajner byla jedna osoba... no, možná že měl rozštěpení osobnosti, ale v občance byl psán jako jeden člověk. :o)))
Křestní jméno Donát pochází z latiny a znamená něco jako dárce. Ostatně termín "donátor" používáme semo tamo dodnes.
:o)
Yfčo, historky o dědečkovi jsou vypečené. I ty ostatní, pochopitelně... ale Pravoslav Motyčka je prostě jednička. :o)
*
Moc se mi líbí, jak píšeš.
*
Ja sem taki chtel bit redaktor. Rikali ze to
muze tadik delat kazdej blbec. Me se to libi to slovo, pac mi pripomyna TRAKTOR
a ja sem na traktoře jezdil dys sem bil malej kluk. To us je rada let. tak vi
rikate ze musi umnet napsat deset radkuch o tom, co cet. jasem vcera cet novini
a tam psali o panu prezydentovi Klausovy ze je dobri clovek. Ja si mislim ze
neni protoze neudelal nic proto abi neprosel ten zakon co nas bere na hul s tim
depeha. ja nesu platce, svara je platce a rikal ze se z toho sichni zesereme. To
jsem cetl v novinach. A tady sem este moc veci necet, mame u nas na vsi
ten pocytacku par dni a stridame se vsichni aby se na kazdyho dostalo. tak estly
budu moct delat toho redaktora, tak my nechejte vskas.
Ty provázky znějí fakt dobře, to asi taky zavedu - zatím mám jen drobný úlet na kapsy - nosím vestu a ledvinku a v tom dvě propisky, dva zvýrazňovače, tužku, ořezávátko, gumu, lepidlo, izolepu, spínací špendlíky, trsátka, kancelářské sponky, otvírák, zapalovač, karty, zápisníček, volné papíry, zrcátko, slovenské drobné... jeden nikdy neví, co se mu bude hodit :)...
:))) můj děda je taky "provázkový" - ale takhle utříděnu svou zálibu nemá:))
Kačaba v tramvaji - klasika:)))
***********
:-) úžasný, nemám slov, je to můj první čtenej deňýček, už se těším na další:-)...děkuju Yfčí ********
:-)) Moc pěkně napsané. Také mám příbuzného,který je schopný diskutovat o všem. Navíc ještě přesvědčí i odborníka,že jeho názor je mylný :-).
A na generace už si u nás doma dávno nehrajeme - jsme taková pubertální rodina.Došlo to tak daleko,že děti volají linku bezpečí,když rodiče chtějí,aby umyly nádobí.
Moooc pěkně se to čte.. Kde je další??!! :-)))*
Delight: Klikni tady nahoře na "Sbírka: Vytrženo z deňýčku"... A díky. :o)
*** :))) Yfčo, ty nikdy nezklameš. Mimochodem, můj prastrýc měl tutéž zálibu, měl ovšem i další, jako např. skladování úplně všech lístků z vlaku ze všech cest, které za celý život učinil, přičemž si na rub psal tužkou poznámky o tom, proč na to které místo jel...
Považuji za nutné podělit se s vámi o (naší rodinou) nejvýše ohodnocený hlod mého dědečka:
Když mu bylo téměř osmdesát, měl určité zdravotní potíže. Sedl do pomalu se rozpadajícího spartaku (babička jela samozřejmě s ním) a vyrazil do nemocnice v Krči. Tam přibrzdil na chirurgii a ošetřujícímu lékaři vážně pravil: "Jmenuji se Pravoslav Motyčka, mám zauzlení střev, musíte mě okamžitě operovat!" Babička se nadmula pýchou, avšak doktor nevěřícně vyhrnul: "Jak to můžete tak přesně vědět?" Dědeček se usmál a odvětil: "Mám kamarády doktory... no... a tak trochu do toho dělám!"
(Ke své škodě se ale, bohužel, kapku utnul, protože se při operaci přišlo na to, že má rakovinu...)
Babička se nadmula pýchou :)))
S tvým dědečkem fakt musela bejt sranda! :-))
Smutné to je... Ale děda měl štěstí v neštěstí, protože zemřel pár dní po operaci na embolii v době, kdy ještě neměl velké bolesti a vůbec si neuvědomoval, že je to s ním vážné. Věřil, že se do diagnózy perfektně trefil...
Klikám, klikám, ale já myslela další jako nový, XIV!
Dědeček mě krapet rozesmutnil, jdu si spravit náladu s hryžou(í ?!)cími hovady :-))
Na něco nového si musíš počkat. Zkusím časem zase něco alespoň trošku čtivého vylovit v archivu deňýčku... :o)
Yfča: tak jo.. Hovada mi spravila náladu!
Humble: už jsi čet' - ne Mladý svět, ale Yfči Léto?
Delight: Odpověď jsem dal nějakým nedopatřením přímo k Létu.
druhá hezká, jinak o něco méně zábavné... :)
:-)))) Jo, tihle skladníci, to je neštěstí...
já mám zas opačnou mánii - všechno vyhazuju!!! :-)))
hezky namícháno :-))
Já taky! :-))) Yfčo, přestaň Kačabu konečně týrat a hlavně se chovejte před ní mravně! Fuj! Že se nestydíte!!!!!! :-)))
Bobísku, přestaň se zastávat Kačaby! Ještě jedno slovo a budeš si ji muset vzít! ;o))
Tebe bych za tchýni bral :-)))
Bobajs, je vidět, že mne neznáš. Jinak bys nemohl napsat takovou blbost! :o))
TCHYNĚ
Podobá se růži,
podobá se včele,
podobá se roští,
vždy vypadá skvěle!
Podobá se vánku,
podobá se rose -
- miluji svou tchyni
jak vidličku v nose!
Proč? Tuhle básničku jsi snad psala o sobě? Nebo ne? Takhle přesně si svoji tchýni představuju! :-))
Kdes to vyhrabal? O sobě jsem to nepsala, věnovala jsem to své skvělé tchyni Lídě (slůvko "skvělé" myslím zcela vážně). No tak dobře, ještě si to s tím příbuzenským vztahem rozmyslím,
zeťáku... :o))
Máš tu básničku v archivu ptákovin ve svý Osvěžovně :-)))
Já s Kačabou taky souhlasim, ale povim vám, je to fuška, dyk už jsem v tý pubertě.....kolik.....no, přes dvacet let! :-)))))
(a doufám, že ještě hodně dlouho budu)
bléééééééééééééééééééééééééééé :-)))))))))))))))))))))))))))
:-)) Problém mnoha kritik pod dílkem je v tom, že člověk zapomene, o čem četl. Takže nejdřív *** pro kritiky, rolování, aha, už vím. :-) Náš synek při letmém, byť i náhodném dotyku například mé dlaně s dlaní mého muže, zase vřískal: "Od sebe. Nemilovat se." A to i na veřejnosti.
a jeden můj profesor měl na hromadění důležitostí přímo šuplíčkové skříně, popsané lístečky. Taková knihovnická kartotéka. Provázky dovedl k dokonalosti. Protože na jednom šuplíčku nápis: "provázky krátké, takřka k ničemu se nehodící."
Viděla jsem to na vlastní oči. :-))
Rowenno, těmi provázky "takřka k ničemu se nehodícími" jsi mi udělala radost! Jsem ráda, že se tato úchylka vyskytuje i v jiných rodinách! :o))
yfco, na tebe jsem se moc tesil!
necham si te jako lahudku az na konec ale uz ted jsi me velice prijemne navnadila
PS: jak se ma kacaba?
A stejně jste puberťáci :))))
Kačabo, to bylo naposled, co jsem tě pustila k počítači...
30 dkg lásky upadlo na zem
Jsem první čtenář! Heč! Pobavil jsem se :-))) *
Yfčo, nezdá se ti, že narušujete s Jiříkem mravní vývoj Kačaby? Měli byste se kapku krotit, nebo na vás vlítne sociálka! :-)) A tvůj dědeček je asi pěknej svéráz. Docela by mě zajímalo, co říká tvým povídkám a básničkám?
Tohle počteníčko člověka vždycky potěší, i když je mu vážně blbě. Díky. *
Bobajs, tak se mi zdá, že mne šmíruješ... :o)) Sociálka na našem obvodě asi nepracuje tak, jak má, jelikož by nám už dávno Kačabu odebrala. Dědeček (jmenoval se Pravoslav) už nežije. Svoje napsaniny jsem mu pro jistotu nikdy nedávala číst, jelikož se znal díky svému bratrovi (nepříliš známý spisovatel Vladimír Donát) s Nezvalem, jehož tvorbu obdivoval a miloval. Obávám se, že by se děda nedožil osmdesátky, pokud by mne četl... :o))
Já tě nešmíruju - mám tě v oblíbených autorech, tak mi hned přijde avízo, když sem něco dáš :-)))
tříděný provázky :o)) děda byl asi pěknej řízek :o)*
Dědeček byl opravdu originální. Zejména jeho "vysvětlovací" několikahodinové monology neměly chybu! Ještě dnes, kdy kdokoli z rodiny začne něco vysvětlovat, většinou zaslechne: "Máš pravdu, dědečku..."
skvělej dědeček! Fakt! A vyprávění jako vždy taky :-)
:D!
chm, ten děda, kterej dokázal vyprávět o čemkoli jedno jak dlouho, mi připomíná jednoho mého milého. Celý on :))!
Jinak, to je krásný, že se máte s Jiříkem stále rádi, to upřímně závidím!
***
Nepůsobil pan Donát ve dvojici s panem Šajnerem ( asi ilustrátorem )? Pak jsem od něj jako dítě měl pěknou knížku.
Jo, kabát z deky. Já měl z deky jako dítě spacák a na táborech jsem si raději bral dobrovolně noční hlídky, abych v něm nemusel spát.
*
Pro děti napsal knížky "Zrádný nápoj" a "Parsifal"...
Yfčo, dal jsem si tu práci ( asi dvě minuty ) a nalezl pravdu. Onen spisovatel se jmenoval Donát Šajner. Tudíž dědečkův bratr byl i pro mě neznámý.
Já dědečkova bratra také neznala, on zemřel v roce 1942...