Potrebujeme k zivotu literaturu?

já bych se neptal potřebujeme ho vůbec, ale potřebujete ho vůbec... pro mě je literatura cesta ke svobodě, pravdě.

tak to si musim precist ...kterou otazku, tu moji? :) aha, no asi ne aR,co myslim jako literatura? TO je snad jedno, co ja myslim,pro kazdyho je to neco jineho, kdyz reknes strom,taky si predstavim jiny nez ty,ale porad to bude strom. Pro me za me muze byt pro nekoho literatura uzlikova sifra,verim,ze to nastartuje fantazii vic,nez kdejakeho neco,co ma tvrde ci mekke desky a uvnitr ocilsovane stranky z papiru popsane vetsinou cernymi pismeny. Pro me je literatura v prvnim momente neco hranateho co ma +-atributy knihy (musim ted definovat knihu?odkazuju na slovnik spisovneho jazyka ceskeho),s cim si zalezu nekam do postele (nebo na zachod),pri cem je mi dobre a co pri cteni nabrnkava moje...co vlastne? bud fantazii nebo sny nebo mozna i mysleni,proc ne,nektera vedecka pojednani jsou zajimavejsi nez beletrie, poezii zamerne nezminuji, protoze poezie implikuje pro me milost,zajimavost,nabrnkavani,rezonanci,poetiku,pokud to nema nebo ji tam nevidim,je to pro me spis basen. Myslim,ze kazdy to vidi jinak a to me prave zajima,jak. paQ

č_u: znám ji taky. četl jsem ji dvakrát, ne-li třikrát. a bylo to taky skoro jedním dechem...:-)

aR: těší mě :-) já jsem se do nic do všech třech zamilovala a nevěděla jsem vlastně, jestli má Mary bejt se Spoforthem, nebo s Paulem, asi bych byla nejradši, kdyby byli spolu všichni tři :-))) No a neřeší ta knížka tuhle otázku? Já bych řekla, že ano :-)

kdo nezna sci-fi...

Nojo, ale tahle moudrost (MP, c_uc) se dá říct prakticky o všem. Opravdu totiž potřebujeme jen vodu a trochu výživných látek. Všechno ostatní je navíc. Potřebujeme k životu lásku? přátele? nohy? ruce? oči? Ne. Ale to je pak život, panečku... Líbí se mi StvN definice :)

No, řekla bych, že taky potřebujeme dejchat a vylučovat :-) dyk řikám, že zblbneme :-))) bez literatury :-) Miluju jednu knížku, jmenuje se Zpěv drozda a napsal ji nějakej pan Tevis, Walter a je to sci-fi a já sci-fi nemám ráda, ale tohle čtu vždycky na jedno nadechnutí a tam právě lidi neumí číst, dokonce je čtení zakázaný. Protože je nutný lidi udržet v nevědomosti. Tak to přece bývalo i kdysi. Prostě čtení nám rozšiřuje obzory :-)))

jo, dejchat a to druhý taky, to je pravda :))) asi jsem se ještě moc neprobral :))) W.Tevis - Zpěv drozda je vynikající věc. Ta atmosféra.....

WWWOOOWWW!!! Jsi první člověk, kterej tu knížku zná! Teda kromě mojí kamarádky, která mi ji kdysi pučila a pak těch, kterejm jsem ji půjčila já :-))) Ti ji dokonce již vlastní :-))) kupovala jsem ji asi pětkrát, ale je blbě k sehnání :-)))))

Globálně vzato: ne, nepotřebujeme. Literatura je luxus pro "vyvolené". :o) Člověk toho k životu opravdu potřebuje hrozně málo. Až uvíznete na kře ledové nebo někde v buši mezi Křováky, uvidíte, že literatura bude to poslední, co byste postrádali. :o)

MP: To sem chtěla bejt chytrá a tuhle moudrost sem dát v plen a tys mi to vyfoukla!!!!! A tak položim otázku: K čemu jestli literaturu potřebujeme? Určitě bez ní neumřeme. Ale zblbneme, to jo...

čtu. děkuju, často.

Literatura je dobrá. Něco jako duševní onanie.

quapa: no dává mi hodně... páč kdybych si ten návod nepřečet, tak bych třeba před zapnutím neuvolnil zajišťovací šrouby a peníze za novou pračku by vyletěly komínem... takže v tomto případě mi literatura ušetřila cca 15 tisíc... to je celkem slušná zásluha, no ne? :o))

Lidi neumí bez příběhů žít, ať už je píšou nebo vyprávějí... pro mě je obojí "literatura", byť původně latinsky to znamená "to psané"... česky rád užívám slovo "slovesnost" ;)) a bez té ani ranu... doporučuju od T.Pratchetta, I.Stewarta a J.Cohena obě knihy "The Science of Discworld", žel česky nedostupné... tam se o příbězích dozvíte až až... :)))

ano..

já ano. jak ty, těžko říct... nepřemýšlím o tom, jestli má smysl dýchat.. prostě dýcham

kdyby se lidé nenaučili psát - nepotřeboval bych literaturu - stačilo by vyprávění... literatura umí být krásná i zrůdná - jako naprosto všechno - budu se opakovat záleží jen na tom kdo čte či píše...

A jak! Já knížky prodávám... :-)))

Helenice: :))) takže Ty děláš v takovém tom zařízení, kterému říkám "Cook sem, Cook tam"? :))

Už párkrát jsem si všimla, že když se zastaví příliv literatury do mýho života - doma mám všechno přečtený několikrát a nemám třeba čas zajít do knihovny nebo do knikupectví - hodně mi to chybí. Stačí třeba 14 dní a už hladově prošťárávám knihovničku, jestli přece jen nenajdu něco, co můžu i napopátý... Potřebuju prostě pořád mít něco rozečtenýho, něco přemejšlecího, aby mi to rozjíždělo myšlení, nebo příběhovýho, abych byla i v jiných příbězích, než jsou ty, ve kterých právě žiju... (Nejlepší to bylo, když jsem dělala v knihovně nebo v knihkupectví, ňam...)

Já čtu strašně rád. Neumím si například představit, že bych usnul, aniž bych si přečetl kousek pěkné knížky. Je to jako droga! I kdyby na jídlo nebylo, na knížky musí být pořád!!!! A je fůra nádherných knížek!

Wopi: Je to antikvariát. Někdy mě až bolí srdce, když vidím, čeho se lidi zbavují... A doma mám knížek skoro tolik jako v prodejně... :-)) Kdyby neexistovaly knížky, přišla bych asi o největší radost svého života (když nepočítám rodinu - samozřejmě).

Co se to děje se světem? Musíme vrtat do tak základních věcí?LITERARTURA JE STRAŠNĚ DŮLEŽITA! Rozvíjí fantazii, neskutečně zvyšuje slovní zásobu a schopnost vyjadřování vůbec... Nebýt jí, přišli by jsme o poklad kapitána Flinta, o ovečku malého prince, o vítěztví pouštního lidu při válce o Arrakis... a o spoustu dalších událostí! Prostě si to nedokážu představit

já osobně literaturu k životu životně potřebuju... třeba zapnout takovou automatickou pračku bez toho, abych si přečet návod k obsluze, to by moh bejt pěknej průser... :o)

aje. ja vubec nemyslela na navody k obsluze,....ty jsou taky dulezity,to je fakt, asi jsem se vlastne spis chtela zeptat, co vam to dava? Ja mam nekdy pocit, ze svet literarni je pravdivejsi nez realnz,tedz alespon mu lepe rozumim, q.

každej má svoji realitu, která je pro něj skutečnější než ta "skutečná" :))) já to takhle nerozlišuju, splývá mi to... jasněže je jednodušší rozumět knížce, nad kterou si můžeš dlouho v klidu koumat, než světu, ve kterým žiješ, kde musíš rychle zjišťovat, co vidíš, a reagovat na to...

quapa: svět literární je příliš často světem falešným... a to v nejširším smyslu (četla jsi Balzakovy Ztracené iluze?). :-)

potřeba literatury je pro člověka nejspíš druhotná. člověk potřebuje být v kontaktu se světem, s druhýma lidma, potřebuje získávat a předávat informace, ať už jde o informace tzv. reálné nebo fiktivní, fabulující, realitu rozostřující. primárním zdrojem toho všeho je pro člověka setkávání s ostatními lidmi, rozhovory, vyprávění (včetně onoho pověstného vyprávění báchorek večer při loučích). literatura vznikla sekundárně v okamžiku, kdy objem zaznamenatelných faktů přerostl možnosti zapamatování jedním člověkem a taky v době, kdy člověk začal mít "málo času". událost stačí jednou zapsat a přečíst si o ní je potom rychlejší než si o ní vyprávět. od původní funkce "zaznamenat" se literatura vyvinula v svět pro sebe a příběhy už nejsou zaznamenávány proto, že byly vymyšleny, ale vymýšleny proto, že mohou být zaznamenány. k tomu, aby člověk unikl do nereálného světa, nepotřebuje literaturu, ale stačí mu onen večer při loučích. zážitek s literaturou je ovšem individuální, na rozdíl od dříve obvyklého skupinového, a tomu moderní doba přeje. literatura také dává větší prostor autorům, kteří mohou vytvářet další a další příběhy, zatímco při ústním podání by zřejmě častěji vystačili s pouhým variováním jednoho, což je jednou z ukázek pojetí umění se zdůrazněnou osobou autora, které v posledních více než dvou stech letech převládá. pokusím se tedy na položenou otázku odpovědět dvěma jednoduchými větami: nepotřebujeme literaturu. potřebujeme vyprávět a poslouchat příběhy.

Pěkně řečeno :-). Ale hledal bych víc pod povrchem. Člověk především potřebuje a vždy potřeboval přežít A K TOMU sloužila mj. komunikace. Pak vznikly určité mýty a modely světa, které měly (aspoň dle R. Gravese) původ v ritu. TRADOVÁNÍ těchto mýtů mělo svůj významný MOCENSKÝ aspekt..... bylo to konzervování společnosti, snaha o to uzavřít ji, izolovat od tlaku, který se vyznačuje civilizace: tlaku zodpovědnosti, risku, otázek a neznáma... To, co se od počátku jako první ZAPISOVALO (literatura), sloužilo mocným: ať už jako kodifikované obrazy světa nebo podklady oficiální ideologie (Gilgameš)... nebo to sloužilo mocným jako ZDROJ INFORMACÍ, které používali k provádění a udržení moci. Já bych určitě mluvil o vzniku literatury nikoli v souvislosti s množstvím ifnormací, ale s centralizací MOCI (staroorientální despocie). Centralizace moci na velkém území byla náročná na uniformitu myšlení, kterou bylo možno udržet právě úřednictvem (a co úředník, to písař). Večer při loučích... :-)))). To je romantická idealizace dávnověku... a taky nevím, jestli potřebujeme vyprávět a poslouchat příběhy.... potřebujeme myslet a kultivovat se, k čemuž nějaké vyprávění a poslouchání příběhů vůbec nemusí pomáhat...

BC: samozřejmě. je tu literatura jako nástroj moci a literatura jako možnost oddychu. o nástroji moci jsem mluvit nechtěl, přestože je to možná primární důvod vzniku literatury. také jsem neměl na mysli potřebu myslet a kultivovat se, tedy pracovat na sobě, k čemuž je literatura potřebná, ale s ohledem na to, na co se podle mne quapa ptá, jsem se soustředil na "oddechovou" funkci literatury, tedy na to, co nastane, když nás nezajímá upevňování něčí moci a na svém zdokonalení jsme již pracovali dostatečně dlouho. a tady podle mne přicházejí příběhy. možnost sdělit své pocity a přijímat pocity jiných. ať už formou literatury, nebo jinak. ty louče neber až tak vážně, to je spíše taková ilustrace té "oddechové" funkce.

OK :-). Jen myslím, že pokud jde o tu oddechovou roli, hrají ji lépe (v průměru populace) Harlequiny nebo Rodokapsy než skutečně kvalitní literatura. Navíc v oddechové sféře literaturu docela drtí film a populární hudba (nebo sport). A zatímco film, popmusic nebo tenis dobře slouží oddechu, s kultivací a myšlením už je to horší.... tam je literatura asi fakt nenahraditelná :-).

asi se budeme muset zeptat, co je v tomto případě podle quapy literatura. zdá se mi, že myslí opravdu spíše beletrii. tu "oddechovost" ovšem rozhodně chápu šířeji než jako harlequiny. v podstatě má v sobě i něco ze vzdělávání, ale ne jako primární funkci - potřebu.

OK, myslím, že Ti rozumím :-).

ja osobne si nejsem moc jista, jestli jsem jeste schopna rozdelovat mezi fikci a nefikci obcas ziju ve stribrnem vetru

jo, potřebuju k životu literaturu... jednoznačně

ale na tomhle serveru je to divná otázka :))) tady by měl být výsledek lepší než třeba na www.posilovny.cz :)))

ptát se na Písmáku na zájem o literatutu :))) nicméně jsem rád že literatura je, samozřejmě...kdyby nebyla tak by bylo něco jinýho a to bych mě stejně rád :)

abych mohl odpovědět na tuto otázku, potřeboval bych vědět, co je to literatura. tuším, že je to třeba román od hemingwaye. ale je to také vysokoškolské skriptum? je to denní tisk? je to má diplomová práce? je to projekt, na kterém zrovna dělám v práci? a jsou to třeba moje výtvory, které visí na písmákovi? dá se vůbec o většině zde publikovaných děl říci, že je to literatura? možná, že mám větší potřebu literaturu psát než číst. pokud ovšem to, co píši, je literatura. možná že není. kdyby to, o čem si myslím, že by mohla být literatura, neexistovalo, snad bych to ani nevnímal jako újmu. ovšem za předpokladu, že bych netušil, že něco takového může existovat. kdyby mě někdo o to vše teď najednou připravil, asi by mi to chybělo. ale to neznamená, že bych to nepřežil. jak to tak po sobě čtu, mám pocit, že jsem stejně na žádnou z tvých otázek neodpověděl...

To je dobrá otázka :-). Jistěže obecně literatura k životu není zapotřebí, jsou národy, které nenapíšou ani literu, a přece žijí. Dále není literatura jako literatura... literatura může být nositelem rozkladných tendencí nebo barbarství (je-li pokleslá). Ale civilizovaný člověk samozřejmě literaturu potřebuje, protože civilizace je vždy právě o určité historické paměti, o tom, že pokud možno neobjevujeme (v nejširším, nikoli jen vědeckém! smyslu) to, co již bylo objeveno (naopak čím je kultura primitivnější, tím kratší a neurčitější má historickou paměť). Tedy potřebujeme (tak stála otázka!, totiž v plurálu, tedy nemá smysl mluvit o tom, zda já a proč mám zálibu v liteatuře) literaturu k tomu, abychom mohli být civilizovanými lidmi. A proto zároveň potřebujeme, aby ve svobodné konkurenci stále pokračoval boj proti zapřažení literatury do služeb barbarství. Potřebujeme literaturu, která nás bude nutit k reflexi a která nás bude vzdělávat. Nepotřebujeme literaturu, která nám bude sloužit jen k tomu, abychom si na základě vylití si srdce o sobě mysleli, jak svělí jsme. Taková literatura člověka retarduje a je nebezpečná.

Samozřejmě, že potřebuji (na rozdíl od televize). A jsem ráda, že se v knihkupectvích pořád dají nalézt kvalitní knížky. A jsem ráda, že mám hodně dobrých knížek, k nimž se můžu vracet. :o))

bez literatury - ano - ako bez drogy tusim sekundarna potreba :-)