Písmák Co to pletl?
kazdej to fult pletl
popokatepetl
ja to jenom popopletl
pokakatepetl
Ohněm?
Ohněm proti Ohni.
Konec se už blíží.
Ohněm proti Ohni.
Strachem strhneš děs.
Myšovití pišovití
Pískomil saharský
rád má biftek tatarský,
však pišťucha stepní
ani kousek nesní.
Velké U
Prp každého Písmáka, a zvláště pro Lyryka ;)), je povinnou četbou strana 59 - 61 prvního českého vydání.
Malá návnada (rozhovor profesora angličtiny a nadané studentky):
". Vaše představa, že tyto protoumělce je třeba ubít, protože nejsou jako vy, zavání absolutismem, který je zde ve chrámu akademické svobody velice znepokojující. "
Chvilku seděli mlčky.
Prravdivá balada o myši a šparce
Na Míráku, v parku,
sežrala myš šparku.
Na nádraží v Davli
hodila pak šavli.
Cesta domů aneb vojákova píseň
1. Du prašnou cestou,
tou prašivou cestou,
tak strašnou cestou,
já domů se vracím.
Rok
Jaro jsi, s tlapkami prokřehlými,
otevírat; v mrtvém sněhu zeleným klíčem.
Ruměnec v tváři písní kosa mizí,
Jaro jsi, s dlaněmi pupenových pohárů.
Kdo je to takový Písmák?
Nemyslíte, že by to byl syn nevděčný a nešlechetný. Ba nejen nevděčný a nešlechetný, ale promrzelý a písmák zkažený. Věřte, že není na světě protivnějšího a hloupějšího člověka jako takový v písmách omylně zběhlý čtenář, který všemu jen sám porozuměti, všeho lépe zvěděti a všudy, ve všem pravdu míti chce.
Být s tebou / Sêtebu but
Být s tebou je jako naslouchat dešti
jak hlasem z křišťálu vypráví plačícím stromům o dálkách.
Být s tebou je jako tančit s větrem
když rozvíří podzimní list do barev a něžně pohladí rozpálené tváře.
Tapíří píseň
Zcestně výheň ztrácí se
pod polibky měsíce,
pod úsměvem zlosýce,
nechci svého prastrýce.
Víš?
Voníš, bárka na otevřeném moři,
čas, odměřován polibky,
ten dotyk, slunce v náručí.
Kam s hrnkem ranních slz
Jak je ti?
Jak je Ti ještěrko
když Ti slunce klouže po kůži.
Krásně. Nemůže být jinak.
Jak je Ti ještěrko
Chytni a drž...
Dlaň plnou ještěrek
stěží udržíš,
udrž jen jednu
a pak se můžeš smát.