Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHodina opilců
Autor
Petula
Bílí racci na černém nebi,
pohánění světlem luceren,
nedbají spících labutí.
Hodina opilců
odbíjí na Karlově mostě
vrávoravým krokem.
Halasí mezi kelímky na drobné
a digitálními Japonci.
Nesena topornými zády žebráků
vybírá daň vrásek
osamělých milenců,
zneuznaných kejklířů
a starých panen
(dnes zase nic!).
Potulní psi s potulnými pány
se choulí ke spánku
do klubíček pachu.
Strážníci zalezli do skořápek svých aut.
Kolečka!
Rudá plastová kolečka
drkotají po šedé dlažbě.
Zvuk dětských hřišť.
Barevná mašinka
předává žlutou šňůrkou
odvahu své velitelce.
Tak veliké kostky
pro drobná kolečka!
Tak dlouhý most
pro barevné botičky...
Komínek se natřásá v rytmu dláždění,
světlé kudrnaté vlásky v rytmu krůčků.
Žlutý provázek je záchranným lanem.
A silueta matky vpředu
velí: Pojď!
A vrátí se jen postavit mašinku
zmoženou kamennými nárazy
na kolečka
a postrčit k další cestě...
Tak pojď!
Ani ruku nepodá.
Z výše dětských očí
konec mostu není vidět.
Jen
velké boty,
černé nebe,
bílí racci.
Mašinko, tak pojď...
1 názor
dandandydan
22. 07. 2003Nostradamus
22. 07. 2003des_te_meer
22. 07. 2003|||-_-|||
P.S. DĚKUJI VŠEM. (Bez aví.)