Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTma
Autor
Honey
tak ted zase trošku jiný styl... ti co mě čtou pravidelně už budou vědět:o)
Probouzíš se
a
vrávoravě vstáváš.Máš třpytky ve vlasech
a
rtěnku kakaovou…Vím, že příliš
nemiluješ ospalý nocia oddaná rána šedivá…
Budu se učit tvůj smích
a v
e tmě nad nasládlým ránemti p
ostavím schůdky do duší.Snad nebudeš mít strach
vykročitna koho nebo do koho,
na tom už nezáleží
.Staneš se strojem na všednost.
Budeš zase malá a jásavá,
d
ospělá i dětská,na
pískovišti stavět velký hradys molitanových narkotik…
Má
křehká omámená narkomanko,kdy
už konečně procitneš ap
řestaneš truchlit,ž
e je tvá vášnivá láskas dechem u konce…
Dole u vodopádů
bez
přehnaných iluzípostavíme hrad
a
nebo štětcem namalujemmilionovou love story
o tobě a o mě
máš na výběr
…jak dlouho?
Možná pár minut, možná sto let
…Jak jsme kdysi byly
tak krásně naivní
,zamilovaný a nejistý.
Tenkrát si tam stála
tak
bledá a opuštěná,se zvláštním charisma
v leporelu na dotyky…
Ze začátku si mi prorůstala krví
…jó, ani nevíš,
jak moc jsem tě tenkrát
měla v
hlavě.Prosím,
moc tě prosím
přestaň mě proměňovat v
popel…Poj
ď se mnou,holka měňavá,
stáhnout se do ulity.
Zapome
ň na předsudkya oddej se se mnou
tomu čemu já ří
kám láska.Spadnem spolu do propasti,
a
já se tě tam budu snažitudržet navěky
…Ach m
ůj bože,pane vševědoucí,
zachraň mě od prostoty,
ty jediný
přece víšjak tmy se bojím…