Léto

Léto to je krásný čas,

v tom létě on ji poznal,

v létě byli spolu zas,

on by se jí rád vyznal,

z té lásky, kterou zaplanul,

když spolu šli tmou,

když vítr hebce zavanul,

když bavili se hrou.

Je krásná, když se zasměje,

a jemu běží stříc,

a jeho hřeje naděje,

má ji rád stále víc,

je jemná jako sedmikráska,

oči má jak tůně,

když kouká na ni, srdce praská,

je krásná její vůně.

On je jako na trní,

vždy, když o ní sní,

a u srdce ho zabrní,

když je blízko ní,

láska mu mysl zatemní,

vždy, když na ni vzpomene,

vždy bylo to tak moc krásné,

když dívali se na sebe.

Rád by jí řekl co k ní cítí,

vidí však spousty překážek,

měl by jí snad dáti kvítí?

Neví, jestli to dokáže.

Však odvahy se nedostává,

snad odmítnutí se bojí,

nikdo mu už nepomůže,

v tom nastávajícím boji.