Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stmívání po francouzsku

24. 10. 2003

1216

Autor

jeannette

Jsem plná podzimního šera.

A sedím sama sobě

v klíně. Schoulená.

Čímž chtěl snad naznačit...

Už dávno (dávno)

nevím, která bije, když objeví se

poezie

a pak začne mžít (to bez jména)

na zablácený ramena

a srdce v dlani,

vobnažený

na tři kosti,

hluchý,

suchý,

bezkrvavý.

Úplný vší přežívání.

A vší zdraví.

Vší lítosti.

Mlčím stěny, mlčím spáry, co se

trhaj,

zbudou cáry,

zbudou cáry

ze všech básní,

ze slov, smrtí.

Trošku to škrtí. Každej vrah ale usíná sám, tak jako usínáme my. Čím víc se vzdalujeme pohádkám, tím víc jsme pitomí.

Sním si sen o křídlech, spoutaná v neštěstí.

A lomím rukama, useknutýma

v zápěstí.

Muhu

25. 12. 2003

Dát tip

Jo přečet sem to tak to neni zas tak hrozný. Mohla by si někdy něco pro mě .................

Spalena

07. 11. 2003

Dát tip

Dávám ti hvězdičku. *

Lancelott

26. 10. 2003

Dát tip

Jedna ruka netleská:o)

DRACULA_

25. 10. 2003

Dát tip

hodně sugestivní - líbí se mi ta jasná otevřenost *

dcierny

24. 10. 2003

Dát tip

Veľmi pekné.A veľmi smutné.Hlavne posledná strofa.

Indošek

24. 10. 2003

Dát tip

nechal bych jedenáct prvních a dva poslední řádky...

Seregil

24. 10. 2003

Dát tip

Hm ... je to moc pěkné, neřekl bych smutné, spíš drsné....

Má to velice silné a slibné momenty. Trochu tápu, to vší zdraví, a tak dále, to je odvozeno od slova veš? Trošku se v tom topíš. Ty poslední dvě sloky jako přilepeny odjinad. Určitě je to záměr. Ale zatímco ty předešlé sloky plynou, a drží si dějovou linii, tam se to v závěru tříští. Kdyby to byla báseň, která začíná od toho Vobnažený a končí ze všech básní, ze slov, smrtí*** tak mě tu máš na kolenou. :-) Přesto líbí. Na tip.