Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMým úhořům
Autor
Ostrich
A stejně se procpou....
Všemu
co mne chytá na háčky
navázané na udicích
táhnoucích mne kamsi jinam
Všemu sladkému
poutavému
úlisnému
lstivě přítulnému
lákajícímu do pohodlí
Všemu lepivému
omamujícímu
slibujícímu
Vždyť se tak moc nestane
dávám výhost
ze své omotané neovladatelné mysli.
Brány se zavírají a hlídkám právě rozdávám vaše podoby.
Všemu krásnému
léčivému hladivému úžasnému
poetickému
všemu co se ve mně ptá
a zkoumá zavrtává se pod povrch hledajíc kořeny dívá se do nebe hledajíc květy
se omlouvám a vzkazuji
tento dům prosím navštivte jindy
až z dálky uvidíte jeho pevné nově obílené stěny
a v okně namísto pavučin vzpomínek namísto ospalek snů namísto třísek obav
potkáte dětský sebejistý obličej
Kam se máme vrtnout, říkáte, mhouříce oči
Do nočních snů moji milí
výsměšně klouzající gorgónští úhoři
Den je teď můj.
11 názorů
první půlka mě zase nadchla:) - až k podobám ... a máš tam špatně přechodníky, některé ... zasloužilo by si, moc pěkné psaní:)
To jsem rád, že i když to rozhodnutí je zřetelně odhaleno jako podminované (protože jak by mohla loďka rozhodovat o směru řeky?), může někomu pomoci vyjádřit to jeho vlastní kormidelnické - řeka sice teče, ale zároveň ten směr je možné jakž takž držet. I když se cesta obvykle proti plánu podstatně protáhne...:-)
mě tohle teda hodně zasáhlo.. vystihuje moje pocity z poslední doby... líbí se mi celá idea úhořů i nově obíleného domu...
Navíc hodně kladně hodnotím celé to nastavení mysli a jasné rozhodnutí - někdy bych to potřebovala umět...
No, co tomu ovšem dává největší vtip je prolog... velká pravda :-D
Moc se mi to líbí!*