Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDostihová
17. 07. 2000
2
0
1937
Autor
Wolfling
Nad farmou v žírných pastvinách
se bíle hříbě prohání
to nepoznalo dosud strach
jen stáda kopyt dupáni.
Čas hříběcí pryč uhání
na startu bílý šampion
jenž v cíli soky předhání
a dostihu udává tón.
Úspěch však často zradí rád
a i on jednou na proutí
klopýtnul klesnul k zemi pad
ke konci dospěl své pouti.
A člověk v plášti bílém
pak padlého běžce odepsal
koně jenž leží před cílem
poslední cestou odeslal.
Nad farmou v žírných pastvinách
po bílém hřebci hříbátko
to nepoznalo dosud strach
na dráhu přijde zakrátko.
A jako otec šampion
i ono život prohraje
až dostihový zazní zvon
má padnout v půli turnaje.
A přesto koně musí jít
pán tvorstva ve své tuposti
ten běh a pak i pád chce mít
ztracené koňské bytosti.
Musím říct, že jsem ráda, že jsem konečně našla opravdovýho koňáka :) Taky koně moc miluju, nedovedu si život bez nich představit. Mám celkem podobný názor na dostihy jako ty. Tvoje básnička je sice spíš taková říkanka ale pěkná :)
Ale mě nevadí, že koně závodí. Taky jezdím a znám jejich povahu. Jenže v dostihovém sportu koně degradují na nástroje, kterými se vydělává. Majitel stáje mnohdy v životě nedržel v ruce vidle a tudíž rozhoduje stylem vynáší/nevynáší.
Básnička je krásná, jenom se mi nelíbí ten nádech.
Jezdím, a proto vím, že kůň je zrozen ke cvalu. Miluje závod a bez něj by umřel. Nesouhlasím.
A me se to libi kone miluju i kdyz na dostihy nechodim, ale mam kamosku co zavodne skakala a tak jsem toho od ni dost slysela....*)
Mám moc ráda koníčky... jako malá jsem se moc těšila, když mi tatínek slíbil, že mě vezme na dostihy... to odpoledne tam zastřelili koně s přeraženou nohou... už jsem na dostizích nikdy nebyla...
Tak to se ti teda vůbec nedivím. U nás v oddíle se jedné holce vysmekl kůň, kterého vedla o rozpáral si břicho. Rok na koně odmítala sednout.
Mimochodem můj první zážitek z dostihů je v Pod stupněm vítězů. Taky velmi pozitivní :-/(
Mě se moc líbí ten příběh. :o) Ale forma by vážně chtěla trochu doladit.
Slabší začátek je příběhem tak nějak odklusán k zajímavému konci. Jako celek to narušuje klopýtání v rytmu a verši, ale myšlenky a obrazy máš originální.
soouhlasím, ale básnička, přestože říká to co měla, se mi moc nelíbí
ale ani nevím proč