Písmák Jeden v řadě
Jsem jedním z mnoha v dlouhé řadě,jsem jedním z mnoha při ohradě,jsem jedno číslo v databázi,kdyby nebylo - komu schází. Jsem jedním z mnoha ve své práci,udělám chybu - po legraci,jiný z mnoha nahradí mne. Jsem jedním z mnoha u mé dívky,jen jedním z mnoha z celé řady,přijdu si jak dobytek u ohrady. Jsem jedním číslem, jedním z mnoha,číslem bez významu, jak umělá noha.
Spravedlnost? BLBOST!
K úplnému pochopení této povídky potřebujete znát mou rodinnou historii, která se dá shrnout asi takto:
Tata s mámou se měli vždycky rádi asi tak jako kočka a pes, věčně se hádali a zažít víkend v klidu byla pro nás s bráchou událost - nebo spíš zázrak. Tata řezal všechny, co se dalo. Mě, bráchu, mámu. Vytahoval na nás pistole, nože, slzný plyn a bohužel policie a jednou i sanitka, náš dům "navštěvovala" takřka pravidelně.
Růže v mršině
Už vidím Veroniku, miláčinku moji. Běží ke mě a oběma nám září oči.
Chlapec vyběhnul špinavou ulicí do zakázané zóny doufaje, že unikne vojákům a vrátí se domů v pořádku.
"Ahojíček miláčinko, jak jses měla.
Ujetí rodiče :-))
Už pěkných pár měsíců chodím s jednou moc fajn slečnou, která je hezká, milá, ohromě upřímná a inteligentní. ,rozumíme si úplně ve všem a tak otevřenej vztah jako je mezi náma by nám asi mohl kde kdo závidět.
Jenže v životě už to tak bývá, že nic není dokonalé. A bohužel i náš vztah s mou přítelkyní, má jednou obrovské ALE a tím jsou její rodiče.
Rodiče a děti
Kolem sebe teď poslední dobou vídávám jak hnusně – až odporně, se někteří rodiče chovají ksvým odrůstajícím dětem. To mě přimělo zamyslet se nad tímto problém a přijít alespoň na náznak toho, proč se takové chování vyskytuje vtolika rodinách.
Myslím si, že je to především ztoho důvodu, že když si rodiče plánují dítě, tak si neplánují „dítě“ ve významu zárodku člověka, ale plánují si dítě – miminko – malinkou, živou panenku, která když začne růst a vyvíjet se vplnohodnotného člověka, tak se rodiče podvědomě zlobí a říkají si „To není fér. Kde je naše „miminko“.
Čekání na TEBE
Lásko, jsem ten nejšťastnější člověk na Zemi. Za pár hodin se s Tebou zase uvidím. uslyším Tvůj krásný hlas, znovu se budu obdivovat tvojí kráse, jemnosti Tvé kůže, když Tě vezmu za ruku, vůni,hebkosti a lehkosti Tvých vlásků. už vidím jak se spolu vítáme a v zápětí po tom se krásně, něžně a dlouze políbíme v pevném objetí.
Pancíř chrání, ale lásce brání!
Když přišel jsem kvám,
jen jsem se usmíval –
vbílém rouchu chodíval.
Však vy najednou ze smíchu,
Lež - ta spálí most!
Včera toho bylo dost,
já měl tě moc rád,
však hořel most,
lásko, proč mi lhát.
Važme si času (života)
„Čas, po který zde můžeme být je velice krátký, proto si ho važme a nikdy nepromarněme ani jeden den z času, který zde můžete být, protože i když každý znás říká, že má času spoustu, tak chvíli před tím, než má jeho čas skončit, by dal všechno na světě za malou chvilku navíc. “
J. M. H.