Písmák Figury
Figury z voskuztrácejí svůj šatv kruzích obalenélněné nitě mlčído nitra suneteplo známý pachv kruzích obalenélněné nitě zarytě mlčímají strachse zastatFigury z voskuztrácejí svůj šatkameny v loužíslouží; přesto tichodo nitra suneteplo známý pachlegendy nejsoukam plout pro obraz. mám strachse zastat(se zeptat)kolem dokolasi kroužím stěnoustopy nehtůvěčně odmítámkolenem na jevištěkdosi vkročípřelíčení je můj denní chléb[Stopy nehtů][nechci znát][kam plout pro obraz. ][břehy mlčí]Figury z voskuztrácejí svůj šatv kruzích obalenélněné nitě zarytě mlčíkam se dostanou. bij.
Reliéfy.
Postavyvěnující pozornostkaždému mililitru dechurezervovaně hledírozervanosti na průčelí. uvnitř však - -lechtají jeho brányposeté miliony reliéfůpěstují chvíli k útokunacvičují spontánní radostlížou patu křížev očekávání vyřešení.
arogance potu
vyplétání mozků dužinatým drátemby mohlo znamenat mnoho pohybůprvní se nabízí při pohleduna kotlinu pražské nevděčnostismilstvo s vlatní hanboua prorocké čarování se slovyjiž není pro dnešní dobua. > . jedinečnost okamžikůse zlnění v rutinu pláten božských obrazůpotí se mi ruce - -.
Subkultura
plástve už mi nechtěly prozraditz čeho čerpají nádrže svého smysluani mi nechtěly dát záminkuk překročení vlastního stínusvázán myšlením penězchtivce soušasníkai umělce subkulturykerá vyčpívá pod nátlakem nevyzrálých autorůdepoetika zcela ovládá mou myslna pomezí odmítání oné subkulturytvoří se její subkulturaponěvadž ona subkultura stává se kulturou= davem nikoli uměním.
Den plnej šumu
pavouky na střechách domů hlídaj, jak semafory na vinici, party nedospělejch floutků s mokrejma kalhotama po ránu. jsem vulgárnější čím dál víc. "jako kanál. ".
Polnice
postelové dramaz nebes se snáší moskytiéraza níž se střetávají siluety v nejroztodivnějších poloháchv té první lze spatřit úsvitdruhá připomíná karanténou označené zloděje pachutřetívykousanou pilu svlažovanoupivním mokem po desátéčtrvtázuby přisáté na plechovcepátákejklíře v mascekterý si tře své bolevé ramenopohmožděné nevydařenou kuželkoušestáoznamuje zabednění přístupových cestdo bažin rozkoší zablácených močálůsedmáa to je i poslední polniceje cestakřídou vymalovaná na stěně do dalšího pokoje.
Překombinováno
Nehledám víc než pocit v ulepeném odpoledni přisátem na rohovce tíhy Houpacích Koní A když déšť zkrášlí slzy mé kůže Rty zůstanou naplněny neukojeným chtíčem milenců.
bouřlivěji
blízkost. drtímě. ve svých uvolněných barvách už tak uvolněných linií dokonalost. snaží semě.
potřební
klást tam rtuťové hory záminky se mění v koši u srdce bolíkřič -- nech to tak pláště a jiné oděvy na obličejinech mi místo na nebi černý dým nás vypudí ze společnosti dávných křečí klidem si brouzdáječí - - chytá za pařát nech okno dokořán:a můj polední dech se usídlí na patrech potřebných.
Negativní vlny
libostí vůlí sek dej do pozoru nohy ať neomlátíš rohy - židle je ucpaná mezi okenními skly lítají dámy s medem píchnou jedem - v lednici nebudou : krásná podobizna : léto prší z koutu rámu do prostředka sálu /kde dáma sama si je výřečná a oslepena sluncem zírá do hloubky vodopádu vlhko duha barvy hladí/ - a všechno zkazí - námezdná kolemjdoucí tvář námezdná kolemjdoucí :škaredá: tvář NEGATIVNÍ VLNY - SEM TO JÁ.
Lekníny (B.Vian tribute)
Sedm piraní obnažuje svá ústa
samozřejmosti oddané přežití.
V době těchto vyznání přízně oběti
stoupá
Thein
Náhoda rosou podšitá
její nitě pálí v dlaních
listy čaje brodím se
mává
lampy neschnou při setkání s ptáky
brojí proti odcizení
běh je stíhá
pění ulicí
zákulisí plné smyčců věří
<% veřejné noci?>
<1. 0>
vzdychájí lampy veřejného osvětlenís úšklebkem nasládlého pohlazení
odkrývají nechutenství noci unaveným světlem z palety větru
<1. 1>nezdravě bílé zuby vystavují chuť chemických prostředků veřejnému obdivu
<too quo ei>
když sny ovládají jednotlivé kousky chůze
nebesa už dávno spadla - hlavy skloněné k zemi
hledáme
a tuhé kapky ranní rosy šeptají do prázdné zdi
VAVA
Praha / větremrozpůlená / sní
hoří/ obalené svědectví/ životem
jazykem / stromydrží/ křehce
srdce/ nevnímá ústa /při soumraku
Pohřeb pro chudé
Na plesnivém starém kočáře se veze tělo v bílém plášti. Pozůstatky krve nezůstaly žádné, smrt je vsákla do útrob těla - tam se ztrácí vše živé. Za kočárem zní hudba, která s ním závodí, kdo bude na hřbitově dřív. Hudba je tichá; tvoří jí šum, vítr, slunce, déšť a diriguje smutek.
Popplagid
(. jen kapky větru syčí v pozadí)
. syčí v pozadí.
Lítost neurvalých RZÍ.
...9872106543...
Hlavoububnují touhy
šeptají si jarem/ oprávněně
v roztouženíokamžiku lásky chudé.
Nebýt ani jednou bez bolesti;
<">_<->_>-<_<:>>!!<
Stačilo; jedno světlo >>>>a byli bychom někde -> na úplně jiném místě : < () > : třeba. /před/zpravodajskou službou. nebo (jen tak) na okraji(chodníku). do.
<<<->>>
Lehkostí pohybu
odpovím na tajná přání slov.
Trocha strachu
a otázka roztrhá ústa