Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...9872106543...
Autor
Karbo
prology jsou zbytečné... nikdo stejně neuvěří, co do nich píšeme... a kazí se tím dojem díla.
Hlavou bubnují touhy
šeptají si jarem / oprávněně
v roztoužení okamžiku lásky chudé.
Nebýt ani jednou bez bolesti;
přání = zemřít v hluku.
Kdo by si přál
rozhlaholit srdce šípem bez varování?
Na stěnách aleje květin
a vedle tesknoucí šťebetání...
Větve se chichotají
laškují s pohledem
a hlasem všednosti = ( )
Nechat se unášet rozhodnutím
bez rozmyšlení.
Ať už mi někdo odpoví
jak ukončit cestu:
>Tíži Tě život?<
Tíží a v ateismu hledám Boha
obestřen duší obtisklou do kamene
volám po troše radosti,
jež odplula na ledě
do srdce, kde odpovědi nedozrají...
---
Nepřežít ani jedno odmítnutí.
Hlavou bubnují touhy
šeptají si jarem / oprávněné(ě)
roztoužení po okamžiku lásky chudé
v rýmu nebýt ani jednou bez bolesti
není možné = zemřít v hluku
Kdo by si přál
rozhlaholit srdce šípem bez varování?
Na stěnách aleje květin
a vedle tesknoucí šťebetání...
Větve se chichotají
laškují s pohledem
a hlasem všednosti - nikde není nic
co by snad stálo za slovo:
mlčet... to je jediné {snad správné}
nechat se unášet rozhodnutím
sebe samého bez rozmyšlení
Ať už mi někdo odpoví
jak ukončit cestu:
>Tíži Tě život?<
Tíží a v ateismu hledám Boha
obestřen duší obtisklou do kamene
volám po troše radosti
jež odplula na ledě
do srdce, kde odpovědi neroztají...