Písmák Nelítostně
Nemilosrdně
ukrájím z krajíce času
Zabíjím minulost
vysypávám do popelnice veškerou svou historii
Ona ví
Slzy v tvých očích
po tváři kanou
a já je palcem stírám
Cítím, že veliké
Mentální kocovina
když se ve dvě ráno probouzim moje cesta od ledničky ke špajzu působí na mé podvědomí I. P. Pavlove cos to objevil slyším nějaký chrčení a vrčení pouliční lampy hvězdy moc nesvítí a mně je divně bože záblesk bílé světlo to už si pro mě přišli ufoni ale ne to vychází za mrakem měsíc zavyju na něj jako pes utápím se ve vlastní schíze oceán představ bolest uvnitř mý hlavy ztrácim balanc kolik jsem toho vychlastal ale ne chybí mi ta hnusná pachuť na patře nemám v držce jak v polepšovně tak sakra od čeho to jenom bude přestávám vnímat a myšlenky se rozpouštějí a vidím boha to je sranda takhle si ho nikdo nepředstavoval a vlastně ho ani nevidim jen vim tady jsou slova zbytečný nechám plavat čas myšlenky se vrátily všechno je pryč barevný obrazce měněj se kruh přímka jako na tripu květ lotos puntíky paprsek kurevsky se měněj barvy svítěj tepe srdce slyšim ho je to mentální kocovina.
Předjaří
Šedomodrá obloha
jako kdyby chuchvalce prachu
po nebi pluly
Větve,
Podzim
Otevři oči a podívej se ven
mlžný opar dotkl se komínů a střech
Začal nám další pozitivní den
Ty scházíš pomalu dolů po schodech
O lásce (kýčovitá)
Našel jsem střed svého světa
nevyznám se v sobě
Stačila by jedna věta
ta, která má právo veta
Něco o lásce
Už jde asi do tuhého
vidím se v jejích očích
vteřiny se vlečou
Jde na mě divná předtucha
Zelená
Rudý slunce zrovna zapadá
divná nálada mě přepadá
hlavou se mi honí spousta vět
o tom, kam asi spěje náš svět
Stín
Snad se mě nechceš zbavit.
Jsem podle tebe zlo.
Já se začínám bavit
Ne, nic mi neušlo
Tvůj hrdina
Přicházím a odejdu
nejsem žádný hrdina
a Bůh se o vás nepostará
Proč musím jen předstírat.
Discodoba
Ztratil jsem se
nenávratně
duc duc buch beng
Ve světě světel, kouře a hluku
Holčičko
Máš mou omluvu, holčičko
ještě jsi nezapadla do vnějšího světa
Je to pro tebe moc vzdálená meta
Chtěla bys utéci pryč
Nostalgie
Jediná kapka krve se třpytí
na ostrém trnu růže
zůstala tam na důkaz
že i krása bolet může
Pocity
Postavená z prázdnoty zeď
můj život se mi promítá
jak zrychlený filmy
Odpočítám raz dva tři teď
Pět minut slávy
Stojím tu na pódiu
protože to všichni chtějí
je to mých pět minut slávy
můžu dělat cokoli
Bi-realita
Co je to náhoda.
Paprsek, co ráno pohladí tvé vlasy
s chutí medu a tabáku
Náhodná ospalost
Budoucnost s.r.o.
Není čas na city
žije se pro další den
co bylo včera
to zapadáno jest
Dveře do nikam
Na klikaté cestě, co plevelem zarůstá
stojí zchátralý domek se zašlými dveřmi.
Ta cesta je uvnitř tvé hlavy, věř mi
a dveře jsou dveře do nikam
Cheirón
Zakryju si oči dlaněmi
abych se nemusel dívat
blaze se mají slepí
Ponaučit se ze zranění
Mrtvý bod
Kolo se protáčí - stržený závit
svůj život přece tak nemůžu trávit
Kde mizí naděje, narůstá žal
A pak, že nejde jen tak stát opodál
Inkvizice
Ve jménu Otce i Syna
je to všechno vaše vina
ke hříchu je kratší cesta
Duch Svatý vás všechny ztrestá
Hluboko
Jaká je tu naděje
po tom, co se odehrálo
pořád se nic neděje
asi toho bylo málo
Jízda
Přiznám se ti, že jsem hroznej
závislej na spoustě věcí
cestičku osudu poznej
vylétnem ze zlatých klecí
Bad trip
Toho roku
kdy vstoupil Neptun do Vodnáře
jsem cítil ve vzduchu změnu
Lidi umírali & rodili se
Jeden krok
Něco je špatně, jenže nevíš co
jinak bys nestál na tomhle místě
Hleděls, aby ti nic neušlo
jenže je pozdě, to víš jistě
Spirála
SPIRÁLA
Ohni, jež spaluješ
zkouším, jak dál
krev hrne se do hlavy
Zpověď masového vraha
Slyším zas hlas z povzdálí
Zní jako tvý matky pláč
Někdo svíčku zapálí
Opustil nás další sráč
Má je bitva
A proč zrovna boj
tvá je vina i zranění
Je to tak dávno
Všimnětě si mě už.
Vzpomínka
Azurově modrý nebe
žlutej den a kousek tebe
i když vedro, stejně zebe
moje malá duše
Na kolenou
Mám v sobě bouřlivou krev
trochu netypický jev
hrozně nerad prohrávám
a těžko si to přiznávám
Náměsíčný
Srpitý Měsíc svítí nocí
nějak se mi nechce spát
ovládá mne zvláštní mocí
snad to není na mně znát
Začátek konce
Jako lumíci
vrháme se ze skály
tváří v tvář smrti
podřezáváme si pod sebou větev
Beze změn
Přichází dny
kdy nastavíme dlaň
ale žádná změna se nekoná
Prezident či žebrák
Barvy
Dejte mi do rukou barvy
vymaluju svět
mám už dost tý šedi
udělám to hned
Vyhoření
Neumíš si představit
jaký to asi je
když se ti srdce
na kousíčky rozbije
Když
Když je vzduch jak po bouřce
To mysl pak přetéká
Hrnečku vař
Čpí v naší hlavě
Start-cíl
K cíli zbejvá jen pár metrů
Vítězství je na dosah
Když vtom náhle zapřemýšlíš
A dostaneš z toho strach
Čekání
Už zase čekám
na něco neurčitýho
nevím, co by to mohlo být
Dospělost.
Óda na tabák
Šedý sloup kouře
jen tak se mihotá
Provaz, co vede
přímo do nebe