Písmák Obrazy
V šeru místnosti, v protějších rozích
stojí, čely naproti sobě
ruku si nepodají,
již dlouho se znají.
Pravda a láska jedno jsou
Oči vidí, co mysl prožívá
Darysrdce vrací se zpět
A pravá láska přichází,
když věci volně plynou.
Cesta pravdy k pravdě
Těžko se pravda vzduchem prodírápo řece nepříjde, neb plavat neumía přes vyprahlou, studenou zemsama se nedostane
a tak, i když oči tvé ji spatříči lidské ucho zachytístále mnoho překážek v cestě máneb prijata taková jaká jebýti by měla
Poselství světla
Poselstvisvětla
Dobré čtení, drazí čtenáři :)
Mnohokrát jsem prošel kolem Vás, někdy mlčky, někdy prohodil pár slov a někdy nechal mluvit jen oči.
Myslím tím, Vás všechny, kteří jste mi kdy zkřížili cestu, někdy s nataženou rukou či snad s nataženou nohou. Vy všichni jste mi dali najevo, že mi nějak chcete ukázat to, co ke mně cítíte. I já dnes, teď, mám něco pro Vás.
Bludný kruh
Mořem slov, se špetkou pravdy vítáme nový den.
Lžičku lásky. , v hrnku strachu chceme mít k obědu
Naději se sliby z lednice taháme k večeři
A teplou náruč, ve studené noci hřejivé světlo, pod peřinou hledáme před prvním příbojem.
Ztracený směr
Kdo jsou naše dětijakchceme připravit je do života.
Zrcadla. našich denních her o štěstínašich tužeb po chvilkovém uspokojeníza cenu hádekústupky ze ztrachu a plané sliby.
Kam ztratily se naše sny, jenž nás vedlyideály o rytířích,o lásce co naplní náš život.
Potřeby lásky
Když najdeš lasku,
co přináší světlo do tvého srdce
pohleď na ní očima dítěte
nenech ji rozplynout voblaku vzpomínek.
Láska je když...
Láska je klíč,který dokáže odemčít a otevřít naše srdce.
Pramen tepla
Jak myšlenku polapit,bezbřehou a bezbrannou,dřív,než vítr ji rozfouká.
Ten obláček naděje,záblesk světla,co dát mi chceš.
Své poznání, či pocity,pravdu o lži,a lež o pravdě,vnitřní světlo,ve tmě nalezené.
Tu sílu slov,to málo, co vším jest,a ono vše, coprázdnotu vyplní.
Nebeská pozornost
Jemně prší, tělo smáčí jarní déšt,je teplý, ředěný andělskou láskou,vnímám kapky, zvuky, teplo se zimou,a vlhké oči boří se do mraků.
Andělská láska je jako ozvěna,vyzveš ji, v srdci se zabydlí,mlčíš-li, před dveřmi postává,k zemi má sklopenou hlavu.
Již znám jeho čisté jméno,anděla, s nímž si rozmlouvám,toho co brání tělo tělem,cítím ho, i dnes je nablízkuvšak skryt mým očím zůstává.
Jsme spojenci na tomto světě,na Zemi, kde sobě si rovni,svádějí nerovný boj,již jsem si zvykl a on mlčí,ví, kdy neplýtvat slovy.
Nářek
Na cestě pokryté prachem,zůstávají stopy smáčených bot,hledal jsem tě, volal tvé jméno,a ozvěnou bylo dosud ticho.
Tma prší tiše, však hustěv tichu zní tlukot srdcenaprázdno, a ještě jednouměsíční svit leskne se v dlaních.
Zbloudilí ptáci česají vzduchnahoru a dolů, mávají křídlypár zbloudilých pírek snáší se na mědo vlasů, v nichž pak uvíznou.
Víčka co dělila pravdu od snůsama už nevědí,co stalo se a co se jen zdálonoc mísí se světlem.
Šelest křídel
V čekání vzhůru k nebi hledím
jak plyne si mrak, a vítr ho lechtá
na ptáky, co stlukoucím srdcem
ve vzduchu oporu mají.
Úhel pohledu
Jsou jen dva typy chyb.
Ty malé, a ty velké.
Ty malé můžeme napravit,
a s těmi velkými se musíme smířit
Hrátky s pojmy
Sny konvergujicí knekonečnu
s plošným integrálem lidských potřeb
vpolynomu životních událostí
svůj obor platných hodnot hledají
Ruce
Vázy ze skříně letí
padají,
na kousky tříští se
ruce co stvořily je
Dobrodenní úlet
dostaly okovy myšlenky naděje
bělostné sněženky ztopily peřeje
ospalá deprese roztáhla křídla
oblétla ochody, zkoupila mýdla
Z ničeho nic
jak lepidlo,
vteřinyvěčnost lepí
osud sámrozhodne
co cenné je
Na tržišti
Na trhu života
postává můž
černé má myšlenky
tvář, ruce, i háv.
Rozhodnutí
Odlétla vzpomínka
už néní tu více.
Zbylověcí pár
nechci je,
Smysly
Slyš,
jak zní ticho co schované je v bouři.
Hleď co,
nicota skrytá ve věcech kolem nás.
Překvapení
Tři vteřiny ticha, dva němé pohledy
zapadlé oči, zapadlých vlastenců
ztuhle zírají
na tenhle svět, kde zmizel jim vlek
Dva vítězové
Zazněl křik tmy hladové, co všechno pozře,
do krajů se rozprostírá, dál a dál,
každý vzdát s večerem se jí musí,
do očí stíny namísto barev vetře.
Vyznání
Čas, jak pták si letí,
den vstává, tma upadá.
povášnivé noci měsamota přepadá.
Do ranního šera sebe se sám,
Postava
Století naděje,
století hrůzy,
mys dobré naděje,
polibky můzy,
Oblíbené místo
Bílé ticho, sluneční prázdnota,
nevšední zážitek, zažitá prostota.
Nasládlý zpěv, zevšedlý hluk,
Rozbité zrdcadlo, mořený buk.
Svoboda
Co slyšet chceš,
pravdu či lež .
Co potěší tě víc .
Je lež rub a pravda líc .