Parte
Naše sny nepřikryté
Pod peřinou schované
Černá kočka bílou myšku zahubila
A tak šťastně se přitom zatvářila
Posledni Paprsky Slunce
Poslední paprsky slunce
A já vzpomínám
Jak poslední kapka
Krve po zápěstí
Moje nejoblíbenější místo v Praze
Bylo to ráno jako v každý pracovní den, ale přeci jen se lišilo. Z říše snů mě vytrhlo pípání mobilu. Lenivě jsem to zastavil a dal se pomalu do vstávání. Jsem rozespalý a nikam se mi nechce.
Proč?
Ztracený
Uprostřed knihy
Bez stránek
Přičichám k zvadlé květině
Přichází noc
Anděl do temnoty sestoupil pro padlou duši
Nejkrásnější věc
Někdo přijde, někdo odejde…
Svět spatřil jsem krásný
Jen tiché vytí vlků
Tiché vytí vlků
Duše čekající na pohlazení
Měsíc jako vzpomínka
-Odraz obraz
Konec
Neni důležité, jak to začalo, či jak to je teď, ale jak to skončí.
Kapky proti bolesti
Tichounké dopadnutí kapičky
-kap kap kap kap kap kap
Vlnky na stříbrném jezeře
-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_
Tiche vyti vlku
Tiche vytí vlků
Duše čekající na pohlazení
Měsíc jako vzpomínka
Odraz obraz
Válka
Ozvěna smrti
Ukryta v slově PRÁSK
Opakujíc se dnem i nocí
Muži a jejich synové jdoucí
Prázdný
Vezmi si šaty
Chci si povídat
Třeba i beze slov
Podívej se do očí
Bude to někdy stejné?
Bude to někdy stejné.
Možná ano ale
Né dnes, né zítra.
Ukázal jsem strach
Život
Falešné karty rozdány
Hráčem bez očí
Vidícího do duše
-Místo těla Temnota
Vypálit žárem vášně
Vypálit tvé jméno
Žárem vášně na srdce
Památka na krásné časy,
Kdy nám rostly křídla
Co v pohádkách neni..
Alenka vříši divů miluje se sKrálíčkem
U Duhového vodopádu
Červená Karkulka vzala si vlka
A jako trio i sbabičkou mají úspěch
Pohádka bez rozměrů
Byla jedna malá holčička – tak takhle nějak začíná většina pohádek. Jenže pohádky mají jednu velkou chybu – prolévají člověkem falešné naděje. Nic víc. „Všechno dobře dopadne, princ bude nadále žít sprinceznou vnikdy neumírající lásce.
Až poslední anděl padne..
Až poslední anděl padne
A Bůh rozhodne se jít spát
Kdesi vnicotě
Jemně Tě naposledy obejmu
Svoboda
Odhodil jsem veškerý řád
a vše, co měl jsem kdy rád
Narostla mi křídla
a já vzlétl.
Slepota
Až za sedmero řek a sedmero hor
Musel jsem jít
Abych nalezl své štěstí a lásku
Doma
Uvadnutí
A tak veškerá naděje uvadla,
Jak květiny nezalité věky.
Slzy pálící jak plamen pekla,
Přitom křišťálově čisté,
Nahoře na hoře
Nahoře
Na hoře
Těžké mraky snáší se kzemi
Plné čerstvé vody
Nikdo
Dýka ukována z nenávisti,
do srdce bodnuta byla.
Němé výkřiky bolesti zanikají v nekonečném tichu.
Nikdo neslyší.
!!kRÁdEŽ!!
Mrtvý zloděj skosou mi tě
Krade
Nemohu Ho zastavit
Jen držím tvé tělo, tvé krásné
Očistný déšt
Čáry na tělo si maluji. Každá čára symbolizuje utrpení a bolest,kterou jsem způsobil. Způsobil slovem,či svým tělem. Po pár měsících celé tělo pomalováno jest.
Vlak samoty
Proč se děje, co se děje.
Proč vždy, když to přijde,
jsem překvapen
a znechucen.