Písmák Slepák
Au, au, to to bolí, bolest sílí,
s velkou pílí domek bílí.
Slepák milý, apendix volí,
břicho špulí, k tomu se culí.
Vlahé slunce pádí vlhkou tmou
Vlahé slunce pádí vlhkou tmou,jsi moje vize, co svádí žití s mojí dnou,jen poklad pod zemí je zakopaný,jen pes, co vrčí, ví, kde jsou panny,jsou vroucí myšlenky na svit při líbání,jsou zlé malůvky na zdech k stání,jemně zabil bratra svého, pes, co funěl při hledání pokladu,kopl ho do hlavy zezadu,mozek reagoval smrtí na to,to máš, kluku, za to,žes málo poslouchal přírody řev,divný na nebi zrodil se jev,krve z mraků blesky ždímaj,lidí na zemi si málo všímaj,jak je to divné divadlo,to se mi to povedlo. fuj, myslím zase na vnitřnosti,jsou z lidí kolem kosti,mrak z krve zalil to do modra,slunce vylezlo z mraků navždy,už nebudou se díti vraždy,vždyť není koho zabíti,slunce musí zemi září zalíti.
Touhy
Trampové pasou ohně u Berounky, vlhký vítr šlehá jim do opálených tváří, vkotlíku guláš bublá, dřevo zpívá slastně na ohni. Voda chladí dobré pivo a rozpaluje tulákovy touhy, rozhoří se mé touhy…
Blbost z nudy
Nad ránem mlha probudila se zoparu, bloudí vkrvi zkomárů, pláče žába na kameni, vypadl vlak zkolejení. Obzor se už zbarvil smogem, jdu smodrou hlavou kolem, vojáci mne rozstřílí, střeva olovem mi zašili. Zašili i oči blátem, by si ozdobili krky zlatem, si ozdobili ocasy, co zjejich klobouků jim visí. Pláčou ženy nad úsvitem, že maj ňadra se závitem, že je mlha neschová, na odiv jejich vnady dá.
Pohádka pro P + P
Povím pro páry podivnou pohádku.
Pohádku podivnou, protože pojednává po pokládku.
Pokládek podivný, potrochu poddajný,
protože pirátům přišel pokradený.
Pocity
Vítr začal venku vát,
bouřky počal jsem se bát,
sám už si nechci hrát,
zkus mi třeba zavolat.
Sluníčko lehtá koptretinu
Sluníčko lehtá kopretinu paprsky,
by včelka měla sladké pamlsky,
by měla sladké živobytí,
by se jí chtělo krásně žíti.
Myšlenky
Jak letí kulka mozečkem, jak zpívá vydra s kožíškem, jak hvizd mašinky rozřízl vzduch jako mladou pannu, já krev od prasátka k sobě vezmu. Jak směje se Srb po výbuchu bomby, když výbuch vycvakal mu plomby, jak teče sémě po penisu, když daj mu elektrikou do nosu, do nosu kroužek volí, že prý k pleti se mu hodí. Jak trvá doba po umření, hele, proč baštíš moje játra na cibulce, když to nesnáším . Proč napadaj mne takovýhle slova, že bych smutně myslel znova, není pravda, vesel jsem.
Traktor
Jede traktor po poli, málem srazil topoly. Ničí traktor okolí a nikoho to nebolí. Snaž se žíti v pokoji, nechej tam ty mrtvoly. Stůj ty traktore makový, pozor na zrak sokolí.
Květina
Květina na stole, pěkná to okrasa -
květina na stole, života oáza.
Květina přede mnou teplo mi dává -
květina přede mnou, podoba páva.
Ilona
Ilona - to divné stvoření, co leželo mi v náručí,
Ilona - to jemné stvoření jen tiše plačící.
Nejdřív milovalo mne bez ostychu,
teď - uteklo ode mne.
Havran
Havran
Kdys ticho o půlnoci, bádal jsem a byl slabý,
nad podivnými a všetečnými svitky zbytků zapadlých -
zatímco jsem klimbal, téměř spal, přišlo ke mně nenadálé zaťukání,