Písmák Oko-uzlující oka-mžik
Vůně na okraji snu,
moje husí kůže těsně před výbuchem,
dvě čela spojená v jedno,
jsme čtyřnohá a čtyřruká bytost.
K narozeninám
Je Ti 22. Myslím, že je to krásné. Můžu Tě ujistit, že to není žádný hrozný věk. Doufám, že si život užíváš, jak to jen jde.
Angel in my garret
Kolikrát se ještě slunce opře do okenních rámů
kolikrát se ještě vzbudím sama kránu,
se zaschlým vínem na rtech.
češu se , hraju si na anděla,
prozření
Kartuši na duši,
tuší Ti nakreslím.
Náklonnost nesmírnou
radši Ti nevracím
ORIENT
Kapesní chřestění
stříbrných náramků
závazná znamení
pošlu Ti po vánku.
TEMPUS
Černě čadí svíčka na Tvém hrobě,
čas se ztratil ve mně nebo vTobě,
černý je bez Tebe, prázdný a zmatený,
nikdy už nebude zpátky nám vrácený.
reklama
takže, mohli byste si prosím přečíst dílo jménem PO-Hádka. (od bushmasterX)a ohodnotit jej. protože je tam zoufale málo kritik a my jich chceme co nejvíce:-) i negativní. děkujeme
Vonna+nonamebeast= bushmasterX
zamyšlení?
Jsi to Ty, jenž stojíš opodál,
s cukrovoukrustou na holé hlavě.
Zelená žije v očích Tvých,
i med, cos našel v trávě.
NaCl
slzy nestačí
a vzlyky nudí
nemůžu dělat nic
jen sedět a brečet
chtěla bych spoustu věcí
chtěla bych:
vymazat Atlantik gumou za pět korun
nikdy neletět do Canady
aby teta bydlela někde jinde
radši nic
Křížaly dlouhodobé
v Konstantinopolu
a smrdíš
můůůůj smradjoch, eurosmradjoch
nápověda
1. je to hezké
2. je to malé
3. budeš z toho nadšená
neberte mě moc vážně
připadá mi, že jen
sedím
a čekám
a vím, že je to na nic
attente
jen ticho a tma,
nekonečná samota.
je to tak dlouho.
a ona stále nechápe.
runaway drums
Kam utekly bubny.
Proč utichlo volání.
Ti, co přežili, umírají,
ti, co umřeli, přežívají.
láska je:
absolutní šílenství
bláznivá radost při dotycích rukou
cirkusové pozlátko vystavené všem na odiv
dlouhá a nádherná noc
love?
I can sing, I can fly,
I can stand here on a bridge,
but you don´t see me, my baby.
I can hurt, I can cry,
Kulatá tužka
Jo, je to paradox,
žiju si a nežiju,
vegetím v skrytu. ,
sám sebe si nevšimnu.
tak vzdálení
jsem jen mlha,
co tančí Ti nad hrobem.
bílá, lehká, neskutečná
průhledná a přesto mléčná.
Prší
Bezcílné putování
kam padne kapka z nebe.
neví, neví
do vyprahlých polí zemědělců
proč?
co mám psát, když v hlavě mám pusto a prázdno,
zbývá jen vzdor a zvrácená hrdost,
není pro co žít a z čeho mít radost.
co dělat, jak řešit problémy.
Z deníku zmožené studentky
Pondělí 9. října
„Tak co, jaký byl víkend. “ uvítala mě hned ve dveřích spolužačka.
„ Skvělý“, odpovídám na půl úst, protože má nálada je momentálně hluboko pod bodem mrazu.
škola
optimistická verze:
jdu tam znova a znova tou známou cestou.
co nového přinese mi dnešní den.
pesimistická verze:
uz je to tady....
schizofrenieuz ceka za rohemdrasa mi dusijsem cim dal uzsi
nemam uz nic
v hlave prazdnota
a cerno