Písmák Miloval jsem..
Miloval jsem. Cítil jsem jak v bříšku mě lechtají motýli,chtěl tě zas obejmout - třeba jen na chvíli. Chtěl cítit tvoji vůni ranní. Chtěl trávit další vinobraní.
Pískové hrady
Pískové Hrady
Malinký chlapečekhrával si na písku,v naivním životě,a přáteli na blízku,stavěl své iluze v pískových hradech. Když pak dál vyrůstal,nacházel koníčky,na hlavách přilbičky,v pistoli kuličky, na vojáčky, na válku,rád si hrával. A jak mu dospělost přinesla léta,poznával pomalu,že divoce metámu do cesty problémy,stresy a zodpovědnost. Najednou příteletěžko by dohledal,nikdo staršímu moudrosti nepředal,a jen pár hrdinů zvalo se "kamarád".
Sirka
Sirka
V otepi slámy malinká hlava,žhaví se, až plamen chytá. Je těžké se dovolat vlastního práva,jen slovy a skutky se plýtvá. Je obtížné překonat sebe sama,když mozek a srdce chtějí jiné. Hoďme si mincí - padne orel či panna,jedno je tvůrčí a druhé líné.
Terčem snové doby
Terčem snové doby
Palčivá bolest ze šípu v hrudi,
když ve snu je terčem a děsem se budí,
těžký je život kolem,
Terčem snové doby
Terčem snové doby
Palčivá bolest ze šípu v hrudi,
když ve snu je terčem a děsem se budí,
těžký je život kolem,
S bolestí v srdci
S bolestí v srdci
Stavy snění a silné euforie,
stavy citu a známek chtíče,
nálada chlastu, když se člověk zlije,
Vlčí příze
Vlčí příze
Spíš klidně, však cítíš vinu,
převzácné šaty z baldachýnu,
utkané z včích příz,
Zelená prosba
Zelená prosba
Slizská a bezbranná,
s kůží jak ropucha,
válka je prohraná,
OTROK VLASTNÍHO SVĚTA
OTROK VLASTNÍHO SVĚTA
Senzace přez kulaté brýle,
bez brýlí nevidíme nic.
Užíváme užitečné chvíle
***ZLATÁ ŠEĎ***
ZLATÁ ŠEĎ
Zlatý zámek s bílou zahradou,
vevnitř je však černý,tmavý jako noc.
Jiný zámek chatrný se zvonicí nepravou,
MEMENTO MORI
MEMENTO MORI
Zlost horce proudí žilami,
ovládá tě jako loutku dřevěnou.
Peklo podemnou, nebe nad námi,
Umbra Pullus Moria
Umbra Pullus Moria
(Temný anděl smrti)
Muž,snad anděl snil.
Procházel se mírnými kroky,
SNĚŽÍ
SNĚŽÍ
Snad pochopíš tuto chvilku.
I když já ji chápu stěží.
Smíchej cukr,trochu bílku,
Omnes Dii gentium daemonia
Omnes Dii gentium daemonia
Jak velké je podobenství mezi časy dávnýmí a přítomností.
tenkrát dějiny psali rytíři svým mečem, dnes se píší střelnou zbraní.
Dřív válčilo se pro slávu, dnes pro hromadu pitomostí,
Kočičí vděčnost
Hodil jsem do placu
rohlíky s máslem.
Však seběhly se kočky
a rozdrásaly mi kůži.
OMLUVA
OMLUVA
Rozpuklo se srdce.
Zhořelo tisícem plamenů.
V hlavě bolest,třesou se ruce,
Mávnutí křídel průhledných vážek
Mávnutí křídel průhledných vážek
Ospalý orchestr rozházených flašek
zněl tiše noční pohodou.
Jak mávnutí křídel průhledných vážek
PÁNEM SVÉHO ČASU
PÁNEM SVÉHO ČASU
Snů krajícti chci dát.
Však sámho mám moc málo.
Vyber si žít, či umírat,
Tichý pláč naivní slečny
Tichý pláč naivní slečny
Tichý pláč naivní slečny
zní lehce ve vánku.
Je smutný a zdá se býti věčný,
Naděje
NADĚJE
Slepý uviděl krásný svět,
chromý uběhl maraton.
Němý vyslovil tisíce vět,
CIT
CIT
Krokodýlí slzy tečou po tváři,
bez bolesti,bez vzlyku pláču.
Oči mi slzama leskle září,
Síla
SÍLA
Tvá ruka je silná. To ty víš.
Drží mně nad vodou už řádku dní.
Jakou má sílu nezjistíš,
Není co dodat
Není co dodat.
Byl to smrad.
Nechtěl se učit,
ale měl vás rád.
Buď svá (Nebo má)
Napiš a bude lépe.
Ve slovech najdu tvé touhy.
Otevři oči. Srdce mi tepe.
Koně-znak svobody a krásy
Krajinou běží stádo koní,
trávu pod kopyty drtí.
Vzduchem jejich pot voní,
hřívy se rychlostí vrtí.
ÓDA NA ALKOHOL
Lidé chmurní,zřídka bledí,
alkoholem krev si ředí.
Ať si ředí. Přijdou zkrátka.
Lidé s nima zavřou vrátka.
Poušť srdce
Poušť srdce
Pustou krajinu přerušila silueta muže,
před ním krvavého kotouče už jenom půl.
Zvedá se pouštní prach a vadnou růže,
Tak,co teď?
Tak,co teď.
Není zima,ale třepu se.
Není horko,ale hořím.
Nemám rád hádanky,však denně řeším rébuse,