podmořský svět
Právě ji zasáhlo světlo zbodové žárovky. A znovu. Boky se lehce pohupovala do rytmu písničky. Cítila, jak ji těžké doby řídí nohy.
fragment
šla kolem
jeptiška
a usmála se
do prázdného prostoru
vzkaz
v první noci zdály se mi divný řeči
já tobě a anonym mně –
ve mně nepokoj ty trubačem a kolem tvrz
on zvon vysloužilec nebo hodinář člověk nebo věc
řeční v ní: jen se tu poohlédnu
dálka je jen tam
vrátíš se a vratko bude ztebe
zase mimo: do otevřených úst
vtékají zamořené rány
mluvím pouze pro tebe
mluvím pouze pro tebe
skáču si po řeči
vyjekáním pálím zdi
na mezi;
mluvím z tebe
vyvolal jsi ticho a spěšně pospíchal
ve mně trčela si ves
a zočí čoudila slupka spálených jablek
do všech nocí směl jsi nahlédnout
mluvím za tebe
sestře
chodíš se naklánět příliš brzy
zvučí se i vmístech, kde nebývá podezření zřezání
severu, protože tma poškubává ústy
****
u.
lamentují nářky a tříští zdi
den se tříbí
a štěpy završují nebe
I - V
uprostřed ulehá jiný dům
vprostoru se nebe tyčí
a dávno zamčeno.
je políčeno okolo oplocení
vloni by se to jmenovalo slušně
vysušené léto viselo na plotě
to ještě vloni — chodily řachy po špičkách
a ohanbí ženy bylo klínem
jinotaje se říkávaly očima :
jak člověk bývá --- jakýkoliv
Prolog:
Když napíšu báfeň, všechny její nečitelné kopie a útržky ze snů ihned vhazuju nejlépe do ohně. Jsou pryč. Tak se dá kdykoliv nařknout ztoho, že jsem nastražila oči, uši, nos a někomu vzala slova. Samozřejmě.
poznenáhlem
prolomová část
mám ze zá jmen malý strach
že jednou skrze ně
budu patřit formě s er
v noci třetí
v noci třetí
ba neba bá:
měla ho ráda, měl ji rád –
věnováno, když ztebe čiší bubák
v noci prvé
vnoci prvé
sestře
pokáraná - nesmyslně vkládáš do uvozovek
právě tím když cituješ samu sebe
báfně
žalozpěvy truchlí
za oknem že
zahradou zad
protéká furé
Název díla: -
osmnáctým krokem
vletokruzích – dialogy se smolou
plaché; přesně takové ruce
nosím za zády
naštvaná
vymyla jsem oči všem výhledům
špína jim rostla i za nehty
jako voda zmrazu na rýhách okapu
a ty řeči. nevěřila jsem
+
počítáš mi po páteři
kolik zipů by semohlo rozjet
jedním směrem
zoubek po zoubku
¤
dřu si patami
popálená místa
puchýře odnese voda
zklidněná
nová rána
zájmeno ty dlouze mi zní; živě a čile
vyrazí dech, pak začínám : já -
nedokáži být jasně artikulovaná
na půli cesty je obzor pohlednic
že chci abys věděla
Okapy.
zvlněná voda
kroutí si prsty - lupe vnich
jak při dešti
***
r.
okna mají ostře řezané
kontury a když vpadnu do jejich
obrazu
*
a.
telegrafní tyče příliš šponují přírodu
do výšky
jsou hezké červánky
téma: město
města mají vsobě sexuální touhu
nepodlehnout jim
je jisté riziko
že utrpím na duši
není pro den
roky se jen tak rozštěpilyna střípkya dialogy
vytahuji ze snůsekají se ve slovechkterým nerozumím
víšzdálo se mi že rybičky budou plavat v televizia pod tím ve vlně
vzkaz