Písmák pan sen
Pan sen
Jmenoval se Sen, každý večer namáhavě ulehal do postele, aby si snad někdo nevšiml, že vše co si o něm lidé zchodby mysleli, je přinejmenším výmysl, o kterém netřeba se zmiňovat. Ráno se probudil, nasnídal, oblékl nejčistější oblečení a odkráčel pomalou chůzí za dobrodružstvím, které ho doprovázelo všude, ke se ocitl. Nejraději snídal krutí řízky nakládané vhořčicové omáčce skrajícem čerstvě upečeného černého chleba. Každé sousto zapíjel rybízovým džusem.
Perth
tak konečně sedím v autobuse a dívám se na tebe, jak si krásná. Těším se na Tebe až
Tě zase uvidím. Připomínáš mi můj sen, který se mi občas zdává. Nevím, jestli Ti ho mám
připomenout.
podzimni duch
Je to neuvěřitelné, ale objevil jsem sám sebe. Jak se dívám do zrcadla a okouzlen svojí krásou, prohlížím si, zelený vítr se vznáší vmé přítomnosti, velice pečlivě nejzajímavější místa na vodní hladině. Otáčím hlavou a cítím jeho dotek, dívá se na mé tělo, ale přiblížit se blíže ksrdci mu nedovolím. Snad ani nechci dále pozorovat moji sebedestrukci.
chodba
Smrt má konkrétní rysy. Nepodléhej či spíše nepodlehni iluzi nekonečného vesmíru. Že nevidíš své tělo a možná uleháš v náruči ženy. Zbytek lidské charakterističnosti se rozplývá a můžeš se ocitnout sám v neznámém světě.
ales
Milý Aleši, “
Jsi snad jediný člověk, kterému důvěřuji, proto bych Ti rád řekl pár slov o sobě a vím, že se mohu také rozloučit.
Potkal jsme Tě u stromu, díval se do tváře a ucítil mír vduši. Tenkrát jsem nic netušil, ale teď vím, že naše setkání nebylo náhodné. Pláči, když poslouchám hudbu, nic kolem sebe nevidím a vzpomínkami se zesměšňuji.
dnesni den
Nejprve se zadívám do nebes. Skládám obrazy ze slov. Poslouchám symfonii ticha a rozhlížím se kolem sebe. Ohlížím se za sebe, zdali nepotkám přítele.