Písmák Une femme
Nousfûmes au printemps; les arbres commencèrentà avoir des petitsbourgeons verts, les oiseaux chantèrent leurs chansons monotones et on entendit des enfants se jouant dans le parc. La vieille femme, qui vint de quitter la fruiterie, laissa tomber son sacheten plastiqueet les pommes, qui eurent été dedans, se mirent à rouler. Pauvre femme, en poussant un soupir calamiteux,se courba pour les collecter. Chaque fois qu'elle enramassa une et la rendit dans le sachet, d'autre chose s'échappa.
A ma fiancée
L'odeur de tes cheveux me fascinait toujours. Je la sens quand tu dors, là à la fin du jour. La douceur de tes joues m'apporte un vertige soudain- tu es un ange mignon avec de l'amour dedans. .
Jsi sluncem mých dnů
Jsi sluncem mých dnů chmurných jako smrt,
když probouzíš mě ze smutku a hladíš
mé skráně zkřehlé marností. Jsi krásná;
tvůj obličej vždy vlije novou sílu
Je ne cesse de pleurer
Je ne cesse de pleurer car tu t'en es allée.
Est-il vraiment bizzare que toujours voir toi-meme,
admirer tes levres, aussi dire que je t'aime,
et te donner mon coeur est tout qu'il me fallait.
Le froid gelant (et bien gênant)
Pendant un tour
le froid m’entoure
Je reste autour
de tes contours
Le soleil jaune
Là-bas, le soleil jaune s’éveille,
il se lève tôt, ayant sommeil,
il touche des toits avec ses doigts
et nage sur le ciel bleu pour toi.
Cizinec
I. Cizinec
„Řekni, muži záhadný, koho miluješ ze všecho nejvíc. Matku, otce, sestru nebo bratra.
„Nemám ani otce, ani matku, ani sestru, ani bratra.
Pes a voňavka
VIII. Pes a voňavka
„Ty můj pejsku, ty můj roztomilý pejsku, haf, pojď sem, pojď si čichnout výborného parfému, který jsem koupil u nejlepšího voňavkáře ve městě. “
A pes, vrtě ocasem, což je, podle mého, výraz smíchu a úsměvu těchto neblahých tvorů, přiběhne a zvědavě strčí svůj vlhký nos kotevřené lahvičce; pak se náhle shrůzou stáhne a začne na mě štěkat jako by vyčítal.
„Á, mizerný pse, kdybych ti nabídl pytel výkalů, určitě by sis kněmu schutí přičichl a možná by sis i kousl.
Polévka a mraky
XLIV. Polévka a mraky
Byl jsem u mé malé bláznivé holky na večeři, seděl jsem u okna a obdivoval pohyblivé stavby, které Bůh stvořil zpar, ty nehmatatelné konstrukce. A říkal jsem si: „Všechny tyhle přeludy jsou téměř tak hezké jako oči mojí holky, tak hezké jako to zelenooké strašidlo. “
A náhle jsem dostal do zad ránu pěstí a uslyšel hystericky řvoucí hlas ochraptělý vodou života, hlas mojí milé, která říkala: „Pojďte si už sníst tu polévku, vy proradný obchodníku smraky.
Stařenino zoufalství
II. Stařenino zoufalství
Malá, stará bába byla náhle celá veselá, když viděla to hezké děcko, které všichni obdivovali, jemuž se chtěli líbit; to malé bylo, stejně křehké jako ona, stará bába – bez vlasů a bez zubů.
Přiblížila se kněmu chtěje se na něj culit a dělat příjemné obličeje.
Ale dítě se škubalo pod rukou té věkem sešlé ženy a naplnilo dům strašným křikem.
Máslo
Máslo
Vjistém ohledu je nezávislost závistivých paniček natolik tristní že je naprosto nemožné nalézt modrou opici vodpadkovém koši absolutního štěstí znedostatku porozumění kvadratických oblačností jež způsobují dočasnou krizi státu kolem čtyřicítky což je naprosto neúnosné pověz mi lásko kde je něha mladých let kdo hledá úkryt před armádou peřin zamčených ve světle budoucího krále když někdo nedokáže litovat sám sebe je vočích svrchovaných pohlavárů poněkud méněcenný což je mu ze strany nižší zazlíváno kpopukání vločky sníh kokain mouka antrax aids syfilis vláda soudcové dotčeně zdvihají ponorky opatřené rtěnkami a máchají svými tyčemi aby si oddechli protože je už nebaví snášet vejce za rybí úplatu podáváš mi kus židle se shnilou pomazánkou a říkáš tomu láska hláska páska cháska vráska sázka někdo bouchl dveřmi z růžové radosti a připadá si jako pán šelem mezi pravítky a spodničkami z mořské páry kdo dnes vidí krásu zahrabanou pod časopisy snahými kalkulačkami asi nikdo vůbec nikdo to je mi dnes krásně prší plastové fermentované žiletky toužím po reglementaci ambivalentních rigidit altruismus mi kooptuje anamnézu pročež generuji ionizační pásmo pro zámořské objevy radikálních věrozvěstů bez zelené karty pro přístup do písku
Descends du ciel
Descends du ciel
Descends du ciel, mon ange, viens m'embrasser tout de suite
et laisse-moi sentir l'odeur de tes cheveux.
Mon coeur amoureux en tremble sans cesse si vite
Ty, krásná
Ty, krásná
Ač hrd je, letní den se stydí, jdeš-li ven,
neboť jej zastíníš svou krásou andělí,
jíž, cizí armádou, jsem náhle polapen.
Je vis libre
JE VIS LIBRELa terre était fertile quand l'homme premier survint, les animaux, les gens, ils tous vivaient en paix. Maintenant on vole, on tue, se soûle avec du vin,on n'est point libre, nos fautes de vie on paie. En cherchant la joie, dans le vent, nu, je cours, sans savoir le chemin. Elle m'a donné la main
ainsi que la caresse, la passion et l'amourdont j'ai besoin pour faire mes jours assez pleins.
Dnes
Dnes
Zas tvému půvabu já chválu budu pět,
až slunce vyhasne a noc se ujme vlády.
Jak jenom krásná jsi ti budu vyprávět
Doutnám
Doutnám
Jak svíce zhašená, jež osaměle doutná,
mé srdce plačící teď vstínu zpíjí žal.
Je smutkem zmožené jak rozladěná loutna,
Chodby
CHODBY
Vté čpící po zdech skryt je temný den,
jenž vpadl do mých očí stichou zlostí vraha.
Smrt plodí zatuchlý prach zbělma spících stěn
Sonet 23 - W. Shakespeare
Tak jako špatný herec na scéně,jenž náhle hrát svou roli zapomněl, jak skutek vykonaný zmateně,jenž vztahy ničí, ač se líbit chtěl,já, stydlivý a krásou odzbrojen,těch správných slov vždy těžce vzpomínám;tak jako v poledne když končí den,ač v letech nejlepších, už vrásky mám. O, pohlede, buď němým heroldemmé hrudi, která lásku ukrývá,neboť můj jazyk bývá zločincem,když často příliš mnoho mluvívá. K důvtipu lásky patří pozornost:neb v očích je i láska - ne jen zlost.
Jako voják
Tak jako z bitvy voják zbabělý
ode mě šedá marnost utíká,
když v dálce spatří tvoji krásnou tvář.
Spleen
Je těžké je mi žít, když vzpomínka už bledne,
když tvoje krásná tvář z mé mysli odlétá.
Je marný život můj jak žhoucí lampa ve dne,
když jsem tě vzdálený jak zima od léta.
Krása princezen
Krása princezen
Když krása princezen, jíž dosáhnu já stěží,
zazpívá tělem valčík toužebně a lehce,
má duše žít už takhle otráveně nechce,
Po škole
Po škole
Zlatý závoj zvymetené oblohy
slunce do pokoje oknem lije.
Po škole tu překresluji zpředlohy
Dalajláma
Dalajláma
Agrární touha po květinách darovaných
Delikátní prostořekost geniálních zbytečností
Elementární ctnost zapálená ve vodě
Balada
Balada
o tom jak bych nerad dopadl
Ó, paní. Vy, jež berete mi zhrdla dech
a nedovolíte bych po něm zalapal,
L'oiseau
L'oiseau
Nous sommes en hiver, la ville est blanche
et pour les promenades des amants elle est prête.
L'oiseau gris qui se vôlait au-dessous de ma tête
Oči
Oči
Jestliže hrubou rukou, svatá ty, …
(W. Shakespeare)
Když blízkost tvá mě halila svou vůní zcela