Písmák Ticho
Všechno, co si pamatuju, je jen to ticho
Ticho, které obklopila tma
Ticho, uprostřed noční Prahy
Ticho, vněmž jsme stáli - ty a já
2
Stál vedle ní na míle daleko
Mluvil a neříkal nic
Nebo jej neslyšela
Pro noční ruch ulic svého srdce
Bez názvu
Ulpívá na tobě zbytek všech nuzných
Kapek vody, co nestekly zrostlin
Veletok, jenž vznikl za bezesných nocí
Utíká svůj poslední dostih
Provazolezec
Nerozuměl jsi slovům, jež zůstala napnutá
uprostřed podzimu a zimy
Čekajíc na odvahu provazolezce
Který by zdolal propast
Golgota
Na vrcholku kopce vztyčils kříž
u nějž poklekla má hrdost a dala se do pláče
zrada - poslední hřebík do trámu
uvnitř mé soukromé Golgoty
Not you, not me
Hledals někdy důvod
proč naše rozhovory vedou do nikam
všechny lži jsou zahaleny pravdou
a já přesto zůstávám
mluvíme, mlčíme
Jsi vkaždém ránu, vkaždé vteřině plynoucího dne
Píšeš mi, píšu ti …
o životě, o světě
… mluvíme, mlčíme
Než odejdu úplně
Chladné noci bez lidského tepla
Mrazí mé srdce do krve
Víno naplní mé žíly,
Duši zanechá zoufale prázdnou
11 minut
Ledové sochy spojené vbožskosti
Roztápíme napříč naší samotou
Poslední vzdech
Do srdce vnořeny tikající hodiny
Nádech - výdech
říkají aby nermoutily
Ne, nepláču a nemám strach
Proto co bylo
Ztoho co bude
Moc křehce
Vmém náručí umírají andělé
Ti malí posli lásky,
Kteří umrzli vté chladné zimě všude kolem tebe
Zastudila mě jejich zmrzlá křídla
Modrým perem
Jen si představuju jak zase ležíš vedle mě
Dýcháš mi do srdce a zkrápíš tělo doteky
Paprsky poledního slunce
Vyvoláváš ve mně něco jako lásku.
Víc než jiní
Stojím tu před tebou
Bez vzdušných zámků
Šatů a dalších zbytečností
Všiml sis jak všechno mažu medem
Už nepláču
Ležela jsem vedle tebe,
Topila se ve tvé duši a marně se snažila nadechnout
Nedovolil jsi mi to
Chtěla jsem nahmatat tvůj tep, ale necítila jsem nic
Pomyslná hranice Edenu
Sedíš vedle mě a vracíš nás tam, kde už jsme jednou byli.
Kpomyslné hranicina cestě do Edenu,
kam nikdy nedojdeme spolu.
Oba dobře víme, že nám na křídlech schází něco,
Zašeptej
Zašeptej mi pod víčka
lživou pravdu
mých nevydařených snů
Když už se zdá všechno normální
Skrytá vůně šeříku
Vyměnila jsem tvou náruč
za vůni skrytou všeříku.
Nejlepší obchod, který jsem kdy udělala.
Nevěříš.
Oblačno až zataženo
Bojím se zeptat:
„Co se to s námi stalo. “
Jakoby zima skončila jen venku
a u nás právě začala
Těžší bylo být s tebou
Myslím, že teď už to nebude tak těžké
říct ti sbohem a jít,
když už se slovo zůstat stalo nesnesitelným.
Udělám konečně správnou věc
Vztah bez vztahu
Najednou už ani nesvítí hvězdy
nebo je přes ty lži nevidíme.
Tak snadné to není
pořád hrát si, že jsme spolu.
...abys mě už nehledal
Nezvládám to,jen tak přecházet pohozené lístky růží na zemitak jako nechat všechno býtbez naděje, že se něco změníSlyšet tvůj hlas a nepocítit bolestDělat, že je všechno v pohoděaž budeš mé srdce zase mrazitsvými prolhanými rtyPošlu ten mráz k toběaby ti namaloval na dušivšechny šrámy,které jsi tím způsobilSchovám se ti do hádankyabys mě nenašela zastíním ti smutkem slunceabys mě už nehledal.
Tak jsem zkoušela odejít
Tak jsem zase zkoušela odejítNechat tě napospas té samotě,ve které jsem tě tolikrát proklínalaAle nejde tomožná i proto, že bys v ní nezůstal sám. Víš, snažila jsem se říkat, že neexistujeVlastně ji ani neznám, tak to nešlo tak těžcejenže jsem viděla pár jejích foteka najednou jakoby ožilaprostě tu jeTak ráda bych to nějak vyřešilaA zaujala jediné místo ve tvém životěVím, že na to nemám právostejně jako zasahovat do tvého života,když ti nemám co nabídnouttak tu stále čekámprovokuju, abys odešel,protože já to nedokážu.
Dětské oči
"Maminko, víš proč venku prší. " zeptal se malý chlapec
"Protože se vypařuje ze země voda. " odpověděla zcela automaticky
Chlapeček se na ni zadíval svýmadětskýma očima, které měly v tu chvíli nechápavý výraz
"Nene, protože andělé v nebi jsou smutní a pláčou"
Srdcem
Šla bosá po studené dlažbě
S měsíčním svitem bloudila mezi špinavými ulicemi
Dlažební kostky se jí zařezávaly do nohou
A zanechávaly na nich krvavé stopy
Něžná mrcha
Vnímáš mě jako hodnou holku
malou vílu s křehkými křídly,
které se zlomí v záchvěvu větru.
Jako tu, co uhýbá před tvými polibky
Milování bez lásky
Bez citu a bez lásky
(stáli jsme uprostřed noci)
Dvě toužící těla bez duší
(zatím nic víc netuší)
Malá holka
Daváš mi hodně
ale mnohem víc toho bereš
pokaždé když ve mně rozsvítíš večer hvězdy
ráno je uhasíš studenou vodou
Chci tě poznat ( aneb páteční večer)
"Chci těpoznat"
"Jsem strašně složitý, je těžké mě poznat"
"Právě proto, jednoduší lidé tě nemohou překvapovat"
"Mohla bys mi dát to, co ona. "
...to všechno kvůli tobě
Asi bych tě měla poslat k čertu
dřív než mi zlomíš srdce
(tak jako ostatním)
a přestat nadávat hlavním hrdinkám,
Ještě jsi si jistý, že mě chceš:-)
Nejsem ze tmy (snad)
neumím se chovat jako všichni ostatní ( jsem totiž praštěná)
neřeknu ti ,že tě miluju (pokud si tím nebudu jistá)
neskočím ze skály (jen proto že si to přeješ)
Šeptáš do tmy
Směješ se
snad abych přestala plakat
a začala vnímat krásu světa
který mi nabízíš ve svém náručí
Všichni máme možnost volby
Všichni jsme sami
jen někdo víc a někdo míň
Všichni máme přání
Jen to někteří neumějí říct
Chránil jsi mě
Zavřel jsi oči
vyčerpán z dlouhého bloudění
Roztáhls ruce a nechal vítr
vplétatdo svýchvlasů