Písmák Milena žija
Milena žija.
Po letách som sa pripojila
zdrcena svojou realitou
zírám na pismaku na seba sama
Houm kredit
Po letách sa vracim,do kostela,kde som kdysi byla,za kresťanku zapsaná. Po nedělní mši,pán farár dvera zavírá,sedim presto v tej lodi,někdo na mě oči upírá. Samí svatí, co trpajú s kopími,mozaika, mihotavá zár,Milenina kolena,odřená. Těžka chvila ma postihla,nemam krom kostelajinej chrám.
Pokorná M.
Jaj holá moja, holá,
ta mňa pálí,
mám já vyplaceno,
za své zlodělání.
Rovnosti šancí, Milena volá!
Tak bych asi měla spálit svoji podprsenku,
prý se jí ponižuji a popírám,
že ji nosím, že ji mám.
Jenomže když já ji mám docela ráda,
Milenina anarchia
A jsem asi anarchista,
pan Tesárek volá zčasopisa,
stop globálnímu konzumu.
To já přec také porád říkám.
Manželství
Ženě je manželství zázemí jejího těla.
----- to jsem včera před polnocou slyšela na Praze, je toodnějakého spisovatele, tak nevím jestli to tak je. asi ja
Milenka Milena
V noci byla jsem královnou
milého svého muže a jeho chtíče,
za ráno mi odešel,
já uklízela jeho střevíce.
Milena porodila
I můj hošíku,
co jsi jako buk,
narodil ses
a hnedrád mášmůj prs.
Milena rodí
Milování na zápraží,
šlo to, i když stěží,
milování na rybníce,
rychle zhasla tvoje svíce
Moja bolest, mé neštěstí
Idem blátem do roboty
idem idem z dlouhej šichty,
idem z blata do lúže,
který ogar pomóže.
Milenina slza
Já jich potkala houfy,
dalo by se říct,
ale je-li mezi něma ňákej pravej,
to nevím, nevím dodnes.
Neverí ma
Neverí mi, neverí,
chlapci, keď vycházajú z krčmy verejí,
co jsem jim povidala pri večeru nad vínom,
že jsem četla knihu,
Milena pri večeru u telky
Za ty čtyry tisíce,
stejnak kúpim málo,
i keď prý padá ta infláce.
To bys koukal,
Milenina zloba
Mohu já blbá brzystařena
sa tady s váma rovnať,
keď píšem svojich nesmysloch
a v nich sa snažim sebe poznať.
Milena a smrť
Smrť ma ležá u nohou,
keď jsom slípku sťála,
divám se na ňu zhóra,
ale ptám sa sama seba,
Milenina histeria, mysteria
Supěla na mně lokomotiva,
její kola rochala
a kradla moji tvář počestnou,
už nejsem tou,
Povdech budoucej bicyklistky
Ó cykle,
óveliký,
proč jsi mi nechal čekat,
než přivezli do sámošky rohlíky,
Bejby Milena
Jsem celá blbá
z Roberta Zimermanna,
od sousedů vaša Milena,
zpívá tak Hejma,
Slzami k blůzičce jsem přišla
Bolela jsi bolela,
rákosko mého manžela,
až mi slzy kapaly
na mou novou blůzičku,
slípky a vajíčka
Rozdělej oheň,
zapal svíci,
slípko má,
ty v lednici,
SEX bez souhlasu
Tak prišel za mnou chalan z vedlejší dědiny,
že prý ma ljubí.
Nechtěla jsem nechtěla, syna vraha potěšit,
on však na svém trval,
Zrazená
Já su sama celičká,
jak len pilná včéélička,
moj život sa kutálí,
z tej velikej dáli.
Tajnej hajnej
I šel tajnej hajnej
temným lesem.
Nesl si zbraň,
miloval ji,
Moje nešťastné milování
Nekriticky mě miloval,
vždycky se jenom ptal,
zda-li může dál.
Já mu řekla - pojď,
S milým do pekla
Prečo som taká hlúpá
a pres les s nim som šla,
plakam ted nad rozbitom džbánkom,
pozdě ale jit za mojou mamkou,
Sliby novejmu roku
Po tom nevejm roce
nad plotnou si hřeju zmrzlé ruce.
Mráz obchazí dědinou,
spaluje tváře, že snad zahynou.
Moje hříchy
Napadl sněh a slepice jsem vyhnala jen stěží,
pod jehličím se v kapičky vločky mění
a kapají mi do zástěry, od Vánoc, co ji mám,
moje snění už takové není,
Drogy jsem ještě nezkusila
Už u nás na vsi koně sa plaši,
včera mraz rybníku ukradl jeho hráz,
naša pola jsu už zasytá,
pěkná jako zahrada pána Boha,