Jak jsem potkal...
Bylo slunečné středeční dopoledne jako vystřižené z poetické básně. Byl jsem v Praze vyřizovat služební záležitosti. Jelikož byl normální pracovní den, všude se hemžili lidé jako ve velkém mraveništi. Má cesta vedla až na druhý konec města, což nutně vyžadovalo použití nějakého jiného dopravního prostředku, než je pro krátké vzdálenosti používaná chůze.
Chtěl bych tě hřát
Slunce zapadá, ty musíš spát,mé jen napadá, že chtěl bych tě hřát. Noc bude totiž chladná jak led,s tebou je všechno sladké jak med. Já musím býti chvíli bez tebe,snad polibek můj teď tě zahřeje.
Prosím odpusť
Já mám teď trochu pochyby,však nikdo není bez chyby. Občas nastane ta chvílea mně to není milé,že všechno pokazím,já dobře o tom vím. Já nedělám to ve zlém úmyslu,jen jednám někdy bez rozmyslu. Já miluji tě velmi moca možná v slzách skončí dnešní noc.
Děkuji
Já děkuji ti, že přišla jsi dnes,chtěla-li bys, srdce své bych ti na polštáři nes'. Tak krásný a šťastný byl dnes den,doufám jen, že nebyl topouhý sen.
Láska je nádhená věc
S tebou svět mě baví,když ve vlasech mě hladíruka tvá hebká. A roztaji hnedka,jakmile uslyším tvůj hlas,zatímco hladím jemný tvůj vlas. Ty občas mě trápíš, jindy ne,přec ale vše je nádherné.
Chtěl bych tě vidět
Cítím se jako bych tě dlouho neviděl,však nevím, co napsat bych ti měl. Snad jedna věc mě napadla,zas chtěl bych vidět tvoje kukadla.
Toužím po tobě
Toužím tě obejmout,toužím tě mít pro lásku bezednou. S tebou chci žít. Nemít tě -nežil bych,celý svět jen by ztich,s tebou je budoucnost má.
Dveře citů
Byla dlouhá temná noca tvoje duše měla tu moc,vzít v tom jednom okamžikuu dveřích mých citů za klikua pak hned rychle vejít sem. Již nedostaneš se nikdy ven.
Těším se na tebe
Dnešek byl dlouhýa noc je krátká,já mám své touhy,ty mne v nich lákáš. Těším se vroucně, až budeš se mnou,přec musím nejprv přežít noc temnou. Až budeš tady, budu rád,že mi zas můžeš v náručí spát.
Bez tebe jsem pouhé nic
Bez krásných tvých vlasů,bez tvých očí jasu,nevím, co bych byl,jen stín můj by tu zbyl.
Chybíš mi...
Za dnešní noci temné,chybí mi doteky tvé pokožky jemné. Nevím, co dělat mám,když sedím tady takhle sám. Bez tvé milé přítomnosti,smutno je mi celkem dosti.
Bezmyšlenkovité doufání
Do očí svítí mi měsíční záře,dívám se v myšlenkách do tvé tváře. Nenapadá mě lásko vůbec nic,chybíš mi, chybíš, víc a víc. Však myšlenka na brzké již setkáníveškerý smutek hnedka zahání.
Životní jistota
Čas pomalu a líně plyne,hodiny tikají a život se každou chvíli mění. Jak dokážeme přežít v takovém nestálém světě. Máme totiž svě jistoty. Jedna z těch věcí, co se nezmění, je, že tě miluji.
The Dune
The Dune was written in 1965 by Frank Herbert. This is a science fiction story, that tells us about one planet in a galaxy far, far away. The planet is called Arrakis. This planet belongs to a planetary kingdom and is under control of the emperor.
Rozjímání č.1
Ahoj lásko, víš, já jsem celou dobu přemýšlel, jak ti to vlastně mám říct. Nakonec jsem stejně nic kloudného nevymyslel, což ovšem vůbec neznamená, že už se tím netrápím. Spíš naopak. Docela mě to ranilo.
Kde jsi?
Miláčku můjnejsladší, proč tvé oči nezáří. Je to snad tím že se mnou nejsi. Já se teď ptám: "Lásko, kde jsi. "
Jen pro mou milou
Moje lásko maličká,zase budeš celičká,stočená v mém klíně spát,pěkné sny se ti budou zdát.
Už neplakej
Tak už neplač moje milá, zčeho bys pak živa byla, kdybys všechnu vodu vtěle vyplakala do postele.
Temné myšlenky
Srdce mé je temné a bolí, však netuším, co může býti příčinou. Je v něm stesk a kolik. A to měl jsem jen myšlenku zprvu nevinnou. Potřeboval bych pomoci, však nevím, lásko, jak, co děje se téhle noci, jak můžeš mě vůbec milovat.
Život na zámku
Téměř každý už byl někdy na zámku a absolvoval prohlídku sjedním zmnoha průvodců či průvodkyň. Ale jako na všechny ostatní události i na tuto lze nahlížet zvíce pohledů. Já se zaměřím na případ, který je znám méně lidem, pokusím se popsat, jak to vidí průvodce.
První fáze přichází ještě před samotnou prohlídkou a koná se vpoklidu, teple a pohodlí místnosti, která je útočištěm těch, kteří zrovna nejsou vexpozici.
Chtěl bych vám říct...
No, víte. Jak bych to jen. Zkrátka. To máte prostě tak.
Zvítězit nad tebou, zvítězit nad sebou
Už od pravěku bylo známo, že lidé mezi sebou soupeřili. Příčiny byly různé, některé vážné, jiné ne. Jedna zprvních, která mě napadá, je boj o holý život. Každý má sice právo na svůj život, ale vysvětlete to tomu snapřaženým kyjem naproti.