Jsem

Ať uděláš cokoliv, všechno bude špatně
protože jsi nepochopil, že tě miluju.

Podzim

Podzim
Listy jsou na stromech gilotinovány
malá francouzská revoluce odehrávající se všude kolem nás
kvůli našim peřinám už oškubali nadprůměrné množství slepic

Upřímně

Díky tvým hloupým chybám
Vracím se do svého přístavu
Nenechám se tebou houpat
mám se taky ráda

Odmítnutí

Po odmítnutí
Sedím raději sama vedle růže
A není mi smutno
Jenom chvíli

a šáteček

Jak ti říct sbohem
Tomu ránu, kdy mi vaříš kávu
Odejít, hlavně se už neotáčet
Chtěla bych ti toho tolik říct

Kotva

Jsi kotva
co mě drží
ne ta
co mě topí

Ztrácím

Prvně jako špička palce před prahem
Postupně čím dál tím víc
Delší a vzdálenější výlety
A nakonec se nevrátíš.

Miniatura

Letní vlahý večer
stébla trávy mávají
zapadajícímu slunci.

Zlomení

Jsme nalomení
Silný vítr
Nebo slabí
Noc vykloubená dnem

Přeplněný koš

Říkáš si, že to nevadí
Všechno odpouštíš
Nic tě nerozhodí
A pak

Miniatura

Když objímám tvoje silné paže
Na kameni kámen možná nezůstane
Tak jsem slabá.

Zapomnění

Poštvali proti nám dlouhé rovné tyče
Po prvním zmrtvých
Je ohýbáme do zapomnění
Lhostejně

Déšť obkličuje krajinu

Po římse utíká déšť
Mou mysl zaplavuje myšlenka
Přebrodit a neutonout
Nerozpít se…

Nenechám si zkrátit vlasy

Nenechám si zkrátit vlasy
Půl roku vlnění
Probdělé noci růstu
Natahování

Ne vždy ztrácíme, když se něčeho vzdáme

Zrají třesně
a nezralé ořechy krájím na ořechovku
mám-li být vděčná,
právě za to

za 10 minut padla

Ještě deset minut
Aby padla
Je to kvzteku
Zavři voko

Jak namazaný krajíc

Padám jak namazaný krajíc máslem
A dopadnu na namazanou stanu
Nikdo mě nezvedá
Sama se nezvednu

Spánek jak šedý motýl

Na hlavu se snesl šedý motýl
už spím a mnoho toho nevypovím
se síťkou na motýly sen lovím
měsíc se změnil vproměněnou minci

Jsem vzhůru

Jsem vzhůru
/jako vážně/
Noc už se končí
Jako zbřich

Stromy

Jsou jako stromy
na prstech letokruhy
pět vedle sebe.

Podzimní haiku

Podzimní haiku
Poledním sluncem
Na chodníku spadený
Ozářený list.

Dnes nemusím

Na zdi prázdný rám
jak karty vykládám
ticho přepadlé jak vprázdném úle
zbavená opelichaných pírek

Návrat

Muž se vrací
zub vypadlý do tmy
skořápky kroků rozseté po ulici.

Setmění

Trocha setmění
před slunečním kotoučem
přelétl racek.

Láhev

Zvedá se vítr
prázdný hudební nástroj
na láhev fouká.

Knižní

Vknize dvě prázdné
založené záložkou
skrčené strany.

Taky jste to dnes přehnali s kávou?

V zrcadle vidí
vedle sebe dva a dva
hrnky na kávu.

Kdo ti vlastně schází?

Kdo ti vlastně schází.
Kotel plný sazí
Ťukání na okno
A tam bohužel nikdo

Láska

Láska je v očích zlatá
v ústech chutná po jahodách
a v uších šumí jako moře
Láska je postel plná peří

Panna Maria

sepjaté ruce
Panna Maria klečí
v obraze na zdi.

Strach

Přítmí ve sklepě
slunce skloněné k přepadnutí
vysoko a prázdno pod nohama
probuzení ze zlého snu

Rybář

Zvedá se mlha -
mladý rybář u břehu
s napjatým vlascem.

odřeknutá

Měřím vzdálenost mezi dvěma světyVážím na rukách jako na vaháchKaždičký pozdravSčítám a odečítám pohledy očíSchoulená mezi dvěma světySvázaná scházejícím objetímodřeknutá.

Muška

Muška na kalendáři -
poznámka na úterý.

Miniatura

Rýmovat nechciJenom chvilkuNa nebi sedíNesedíVyhoupl měsíc nad kobylkuJsme z toho celí veselí

Je mi to jedno

Když mi to došlo, jak to je, tak jsem (věr mi, nebo ne - je mi to jedno) brečel celou noc jako želva. Došlo mi, proč jednoduše jednají tak, jak jednají a proč neodpovídají tak, jak by chtěli. Proč někdy mlčí a někdy ne. Jak dělají, jak jim na sobě záleží a jindy ne.

Milostná

Ještě stále mám otevřenou náruč.
Procházíš mnou.
Letmo se dotýkáš.
Zůstává úsměv a smích.

Pod koly zrezlých malých vozů

Hvězdy blikají víc než dřív
geomet křivku nedokřiv
čekání bývá někdy kruté
na tichošlápky neobuté

Nezapomeň

Jak těžké je odejít.
Jak snadné je zůstat.
Dvě děti.
Jedna kolébka.

Pohled z okna

i když noc už šla spát
máš pořád otevřeno
pro koho.
není, kdo by měl přijít

Propadlá

Ta propadlá střecha měla vůni domova
Zapíchli jsme oči do trámů
a jak červotoči je žrali.
Otevřená okna objímali.

Haiku 08

Dveře s vitráží.
Zavírej opatrně. -
Střepy v botníku.

Strach

Strach je jediný, kdo mě pevně objímá
Vždy, když je mi nejhůř
Zůstáváme spolu
jen my dva

Shořelá

I.
Po nebi se valí ohnivá koule,
vršky stromů hoří,
vítr z nich škube listí - jiskří.

Slovní jahodové sudoku

Za dveřmi

Za dveřmi
přistrčené boty u prahu.
Jako by ses jednou vrátil včas.

Když by se hodilo být nemilovaná

Podáním ruky
zakryl hvězdy, slunce
vrhl stín
Dal a vzal si všechno

005

Vylisovaná
suchá záložka v knize
ladoňka modrá

006

Uhýbám hlavou
nade mnou září nebe
hvězdy padají.

Srdéčko

Zvuk srdéčka zvonu na věži kostela
usedá.
Země je rozražená.
Slova jsou zbytečná,

Slepá

Kreslíš mi na záda srdce,
jak slepá nechám se vést.
Hodiny odumřely,
klidnému tepu se nechce

Zítřek

Zítřku bráním vlastním tělem
hodiny zastavuji
stejně jako vodo topo plyn
vím přesně, co mi řekneš

Rychlovlak

Obloha budí moje sny
hodiny drze odbily
kohouti zpěvem ochraptěli
budím se ještě bez těla.

(Pod)zahradnická

I.
Na zahradě jsou místa, která jsou po celý den stinná
Půda přirozeně mísí živé sneživým -
pryšec se ujímá vkřížové kosti

Oblečení

Děti reptají.
Oblečení se krátí,
boty zmenšují.

Pozdrav

Terč

Měsíc se opět kulatí,
jak těhotná žena.
Budeme za pár dní
kočičí mincí bohatí -

Klíče

V ruce převracíš klíče
kolikrát ještě
přesvědčíš se, že jsi nic nezapomněla
Tak už vrať ty zatracený klíče