Každý hledá spásu někde jinde
Propustme své vlastní duše
když na vše stín padá
já vím co si myslíš
a vše je pravda
Nechám se svázat
Cítím tu vůni
která to tu naplňuje
tak mi zavři oči
když se potřebujeme
Skrz na skrz
Nenávidění, budiž pozdraveni
Opovržení, hříchy jsou zapomenuty
Stéblo ke stéblu se nahýbá
A celá louka tančí
Nositel Stínu
Nositel Stínu
Jeho pohled je ostrý a bodavý
Jeho tvář je zakryta před světlem
Dlouhá plášť ho halí
Ti kdo ztratili víc než měli.
Ti, kdo sní ve dne, poznávají mnohé ztoho, co uniká snivcům pouze nočním.
(Edgar Allan Poe)
Ti kdo ztratili víc než měli.
Ti kdož ztratili víc, než měli. Pro mne byla minulost vždycky něčím víc než pro ostatní.
SR po několika letech.
Teď by mohl být na kterémkoliv místě na tomto světě, ale on místo toho je tady. Vzakouřeném baru, kde ani jednomu zčíšníku není pod šedesát let a samotný majitel této putyky, kterou sám zvelkou bravurou nazývá kavárnou, by mohl začít smlouvat ze smrtí, aby ho tu ještě chvíli nechala. Pokud on není samotná smrt. To by však bylo dost ubohé, že taková živoucí troska by byla tak mocná, ale zase by to spoustu věcí vysvětlovalo.
Strážný Anděl
Když se dotýkám tvých perutí
vím že jsem zachráněn
Když cítím tvoji vůni
vím že nejsem sám
Tam...tam někde....někde....někde tam
První strana: Ano… prosím… Kdo volá.
Druhá strana: Tady vaše osobní stráž.
První strana: Prosím. Asi jsem rozuměla špatně.
Okouzlená tanečnice ( v temnotě je síla )
Závoj vruce a okouzlená tanečniceOn jí očaroval a nebo jen ten jeho pohledSnad přece nebudeme mluvit, tak hořce
Jak šel
Jak se podíval
Není to pravda
Devět...(neboj se)
Neboj se vlastního stínu temnotě
Vše je sen a sen je jen iluze
Neboj se ranních probuzení
Stejně nenastávají při rozednění
Všední pravda (Néééé)
Kam se hrabou tvé dotyky na mé
Oba ve vášni umíráme
Kam se derou tvoje ruce na mě
Oba usínáme na vlastním pohřbu
Ty víš
Stejkové koření na chlebu nechutná moc dobře
Chcete něco chutnějšího
Něco více zrádného
Kombinujeme nekombinovatelé
Hlas z lesa...
Hlas zlesa….
A za ním už vůbec nic
„proč pláčeš“
„je mrtvý“
spíš
Spíš, jen tiše spíš….
víčka jsou těžká jako tvoje srdce…
táhnou tě na dno všedních dnů….
hluboké jezero vtvé mysli….
Drogy (oooh) (Není)
Není nic špatné být panicem, pannou
Píšeš řeči jako by byly tvoje vlastní práce
Ostrouhaná hanba
Nekonečné potoky tvého potu
Hororová povídka
Ville: Ahoj
Já: Nazdárek
Ville: Půjdeš dál. /zamrká na mě/
Já: No moc se mi nechce. /blednu/
Prostě bez
Bez-práva
Ve skrze je špatné číst cizí dopisy
Rukopisy neznámých lidí
Proto že nikdy nevýš
Světla auto dopadají na mou bílou tvář
Necítím se vina
Neproklínám věčná rána
Neřvu nadarmo
Pláču vpoklidu
stejné....
Spoléhám na to, když se ráno probudím, že vše bude stejné.
Večer, když jdu spát, tak si přeji aby se vše změnilo.
Čistá
Stála na okenní římse a skákala. Bylo jí jedno, že všechny příběhy takhle začínají. Už nebylo na vybranou. Není jiné volby.
Na svátek všech svatých
Brečím jak na začátku smutku
Venku sněží jak na mém bílém pohřbu
Křičím a ptáme se sama sebe jestli to má ještě cenu
Jestli je ještě naděje na modrý úsvit
Poctivý malíř
Nečtu krytky, cizí noviny
Nehraji karty a nepiji taky
Jsem společenský malíř
A vkapse mám halíř
Hlášky
Snídaně se rázem promění večeři, proto že víme, že snídaně je vlastně obědem.
Shoď bombu, neshodíš-li ji vybuchne je časovaná.
Hlášky
Snídaně se rázem promění večeři, proto že víme, že snídaně je vlastně obědem.
Shoď bombu, neshodíš-li ji vybuchne je časovaná.
Den v lásce
Každý den je úžasný a něčím překvapivým.
Den je pouho slovo a nevystihuje to co opravdu je.
Život je těžký, ale aspoň není nudný.
Pro každý okamžik stojí zato zemřít.
Otázka bez odpovědi
Jak chutná něčí krev.
Jak chutná něčí pot.
Ze dne do noci
Znoci do dne
Opožděná budoucnost v euforii
Za kulisami je schována něčí pravda
Na jevišti se právě umírá
A všechen stesk zmizel
Všechna vina odplula
Sen je život
Sníme o tom co nemůžeme mít. Naše sny jsou totiž naším životem. Ať uděláme cokoliv, ať se budeme chovat jakkoliv, vždy se vše bude zase točit kolem snů.
Spánek
Spánek je nejlepší částí života a tak proto si ho pořádně šetřím. ______ víte až prospíte vám určený čas tak nikdy neusnete. Problém je ten že nikdo nevíme kolik ho máme.
Před zrcadlem
Já: Kdo jsi.
Ono: Jsem tvé já
Já: Mé já. Co po mě chceš.
Ono: Jen jsem tě přišlo pozdravit.
život
Láska = trpět = průser = láska
Život = smrt = život.
Moje Chemická Romance
1. část
Vtemnotách je ukryta všechna krása
Naše duše jsou tam zajaty
Čekají na vykoupení světla
Pro život za smrtí
Jen jedno z mnoha přání z tohoto světa.
/2 část/
ON: Proč brečíš.
ONA: Snažím ze sebe dostat to zlo.
Bolest
Ze života do smrti a stále ty samé problémy.
Po bolestí přichází jen větší bolest.
Bodné rány na duši jsou horší než bodné rány na těle.
Za smutek se neschováš, ale on se schová dotebe.
život....smrt
Spousta lidi uvažuje o smrti, ale málokdo uvažuje o životě.
Láska a plamen svíčky
Proč plamen svíčky je tak krásný, když plápolá v tvých očích.
Lamačka srdcí
To není láska
Jsem do tebe jen poblázněná
To není to samé
Kdybych tě milovala tak tě nechám odejít
Posedlá lovem
Jsem blázen. Ano jsem blázen
Když se koukám na tebe vím že jsem se zbláznila
Ty mě neznáš, ale já tebe jo
Ano jsem nenormální, ale to už stejně každý ví
Dopisy
Ne břehu řek
Snídají ptáci zhvězd
Zpotoků dávných bohů
Neznámých pánů havranů
Mysl posledního zbabělce
Ve vteřině umíráme stejně jako vhodině
Vocelové garáži při noční rvačce
Na souboj vyzvaní od smrti
…pláčem
Hřích
Kdo jsem, že mé nitro je mrtvé
Proč já jsem ta co nesmí žít
Mé myšlenky jsou nesnesitelné
Ničí mě zevnitř jako nože
Bezvýznamná duše prokletých
Za kulisami nepozvané neznáme hry
Za oponou rudého sametu je tvé snění
A vtvých očích je vidět děs
Bojíš se skutečné pravdy
Moudra
Když se někomu podíváme do očí tak prý uvidíme jeho duši. Tak doufám že se mi nikdo nezahladí do mích.
Jsem sám sebou jen tehdy kdy nejsem sám sebou.
Budeme stoupat co to nejvíc půjde a když spadneme, tak si řekneme: "Aspoň chvíli jsem letěli.
PEKLO
Umíráme proto abychom žili
Tak to už konečně pochopte
A začněte se pást na svých mrtvolách
Ostré zuby neznají slitování, když pronikají kůži
Nenaplněná láska
Ty píšeš písně o ženách
Já zas o mužích
To je ten rozdíl mezi námi
Ta správa odlišnost aby jsme mohli byt spolu
Noční smrt
A jetu zase ta půlnoc. Sakra. A to jsem si řek, že nejpozději v10 hodin si půjdu lehnout. A zase nic.
KAROLÍ
Jediná ze všech jediných
Posledních ze všech posledních
Je zde od začátku a najdete jí tu i na konci
Poznáte jí tak lehce jak jí zahlédnete
Sladká a mandlová princezna
Zhradů a zámku ukradena
Sladká a mandlová princezna
Jedem vžilách žila sama
Vrukou nože hady vhlavě
Zkřížené Pařáty
Cesty jsou zkřížené pařáty dravce,
Kdo je neunese na zem se skolí,
Moudrost všech vládců ho mine,
Tak jako míjíme lidi na ulici.
ZVON
Ruce vpěsti svíráme
Cestou temnou kráčíme
Vdáli je slyšet zvon
Ta moudrost zhor
Spánek, sny a život
Čím trpí člověk, který nemůže spát. Nemůže mít sny.
Tak proto mu nezáviďte, není totiž co.
Sen je dokonalá iluze
Spánek je stejnou součásti života jako bdění.
Stoupání
Mohla bych zase něco napsat
Co takhle nějaký verš
Ten by snad ušel
A nebo snad celou báseň
Těla
Na podleze leží něčí těla
Jsou nahá a chladná zcela
Nehýbou se nedýchají
Nic netuší jen si tam leží.