Písmák Odstavená tramvaj
Sami v odstavené tramvaji
milenci láskou zmoření
jen těla toužící po ráji
pod haldou stesku a mámení. .
Poslední zvonění
Francesco:
Bylo mi šestnáct. Říkal, že mě bude navždy milovat a v mých osmnácti si mě vezme. Myslel to vážně. Pak najednou zmizel.
Genius noci
Povím vám příběh o snech, smůle, talentu, nerozhodnosti, penězích a touze; příběh skutečného života opravdové dívky. Povím vám příběh a doufám, že dopadne dobře.
Jmenuje se Šarlota a právě sedí naproti mně.
„ Zbožňuji jméno Šarlota.
Řeka
Poutníci, kteří nedošli až do cíle, kteří se nechali přemoct horami, znavení a zhanobení, jen tiše pláčí. Sedí pod zasněženými vrcholky, jejich horké slzy rozpouští sníh a spolu s ním tvoří malé potůčky razící si cestu do slunečného údolí pod nimi. Stékají dolů, vlévají se do jiných potoků a mohutní, až nakonec v lesní oáze mezi skalami vytváří řeku. Ta pak zaplavuje pole, rozpouští mlhy.
Pole
Jsem uprostřed osamělých polí. Polí bez cest a vyšlapaných stezek, jen s hladinou obilných klasů z komírající ve větru. Zvuky se tu ztrácí. Vsakuje je mlha přicházející od dalekých hor.
Isabelle aneb. Johnovi a Šarlotě...
"Já tomu prostě věřím. "
"Ale co je věřit. Věřit jsou činy. "
Vítejte do mého života.
Panna
Slyšet jen lehce, slyšet ten dech
jak pádí a sviští, rozráží břeh.
Mé moře, má voda hasí a vysychá
mou žízeň, můj žal, když mi pryč utíká. .