Písmák Poušť
Poušť
je nekonečná hlubina propastí
ačkoli
se někdy zdá být plochá
Zima
Paprsek slunce jiskří sníh peřinyTeplo sálá z kamen a Tvých dlaníPaprsek slunce jiskří sníh peřinyNámraza na oknech - polibky mrazuVyhřáté postele. Námraza na oknech - polibky mrazuTeplo sálá z kamen a Tvých dlaníVyhřáté postele. Čekám až roztaješ, čekám a taji.
STROM
A vtržných ránech
Pobledlé měsíce
pološeptem:
Máš nohy, co vyvěrají
S třískami v rukou
vezmi dlaněmi
trouchnivějící slzy
mé ranní přeslazené kávy
má víčka prodřená
Zeď / Stín
Existuje tu stínový život - vnímáš ho jen koutkem oka za rozpálených slunečných dnů, kdy se tvůj Stín jemně tetelí v horkém oparu, a jen co otočíš hlavu, znehybní a strnule leží na žhnoucím chodníku. Všimla sis, že při západech slunce slabounce vzdychá, sentimentálně zvedajíc stínová ramena v sotva znatelných vzlycích. Je tím co ty - ženou/stínem.
Vídáš ji, jak si klouzavým pohybem urovnává přehyb na sukni, zatímco ty jen nehybně sedíš, nebo ji spatříš, zrovna když si shrnuje za ucho pramen dlouhých vlasů, tolik připomínajících vraní křídla, a pak ten pohyb sama uděláš také, zastrčíš neposedný pramen dozadu za ucho, urovnáš sukni na koleni.
Předzimní
moje nohy se už téměř
nedotýkají chodníku
- namlouvám si prokřehlé mraky -
a slunce, co nikdy nesvítí shora
Už padá z nebe čas
už je čas
splácet dluhytak pokládám na stůlkruhy z pod očía mosazné pihy
- snad se dopočítáš -
za všechny noci
Sebemořím
Nad vodoujsem jen spící klubko rudé přízeMezi vlnamijsem tonoucí šedomořePod hladinoujsem chimerickou iluzí korálových křiveka křehkých rybích šupin plujících konečky prstůjsem hebkým sépiovým odleskem v temnomodřiU dnajsem jen vířící prázdnota písku- vždyť velrybáři už vylovilivšechna má srdce -.
Rozdírajíc pohaslé slzy
Svou nabroušenou spánkovou kostíprotínám odleskyv uličkách mezizkamenělými okamžikyBylas' mou prvníslzavou rybous křehkými rtya tančícími konečkyposmutnělých řasZaslechnu těkdyž rozhrnujisvětlající křídlaa na prach drtímzašlé tmy nocíZaslechnu těkdyž zbrušuji hranybezvýznamných smrtípokrytecky počítámzazděné křivky splínůZaslechnu těv posledním vzdechua pak utichnešvždyť každá slza jednou zhasnevždyť každá jednou zhasne.