Písmák Úvaha o ošklivosti
Někteří lidé se nám stávají odpornými pouhým pohledem. Jejich zjev v nás probouzí asociace, které se nám negativně vryly do paměti a to i přesto, že ve vyvolaných vzpomínkách, nemusela vystupovat živá bytost. Je to jen xenofobie vůči člověku, jehož odstín pleti může být lehce bronzovější, než jsme zvyklí. Ve svém podvědomí máme definovanou dominantní rasou a tudíž zatracujeme rasu zastávající národnostní menšinou.
O jedinečnosti
"Nejsme produkt lásky našich rodičů, nejsme syny ani dcerami božími. Jsme jen čirý výtvor jiných lidí. "
Silvestr
Byl to poslední večer v roce. Vracel jsem se na krajipředešlého roku a postupně jsem si uvědomoval, že jsem za celý den nepozřeljediné sousto, načemž se mi můj žaludek jemným vlněním připomenul. Zvuk pyrotechniky stínil klapot mých tvrdých podrážek a na vteřinu jsem měl dojem,jako by se země prodala do samé propasti tupé nehybnosti.
Paradoxně jsem se naulici nacházel sám, opomenu-li sílící se řev připomínající padlý dobytek.
Pamět slov
Psát znamená být romantik. Psát zmámena cítit. Psát znamená být. Tyhle slova mě doprovázela dalším dnem samoty.
Poslední dny konce
V mlžinách mé paměti si nevybavuji den, kdy to všechno začalo. Ulice poslední dny podivně utichly. Byl slyšet jen slabě šumivý zvuk rádia, ze zdroje, ke kterému jsem neměl přístup. Všiml jsem si, že moji sousedé se již pátý den neobjevili ve svém bytě.
O lidech
,,Obecně existují jen dva druhy lidí. Přítomní a nepřítomní. ".
Listopad
Osud ví, jestli se to stát muselo. Jednoho dne jsi odešel. Navždy. Po těch letech, odnesl jsi s sebou vzpomínky a celou mou duši.
Změny
,,Příznivé změny jsou většinou bez ozvěn. Ty lepší aspekty života fungují díky tomu, že je nevnímáme. ".
Láska k internetu
Internet, virtuální život, komunikace a pozornost. Všichni jsme uvězněni v síťi. Kdy poznat, kde končí náš virtuální a realný život. Bez nadsázky bych řekla, že bych bez internetu nepřežila.
Báseň pro babičku
jeti spoustu roků.
a co bude dál.
voda plyne
voda schne
Z deníku narcisty
Každé ráno, když se podívám do zrcadla, znejistím. Nemohu se sám sobě podívatpřímodo očí. V tu chvíli se mi zdá, že nejprostčí věci jsou složité a nevysvětlitelné. Pak se podrbu za uchem, na čele se mi tvoří perly potu, lapám po dechu a nenacházím slova.
Sny a smrt
Otázkou je, proč jsou pro nás sny tak fascinující. Možná jen toužíme rozluštit jejich význam, nebo se nechceme vzdát pomíjivého snového světa. Sny jsou efemérní a vychytit je není snadné. Několikrát se nám po probuzení stane, že nám rozprchá poslední fragment naší snové vize.
Zbytečnost
,,Lepší je dýchat špinavý vzduch, než dýchat doma do stěny. ".
Z deníku mého imaginárního přítele
Dobrý den, smutku.
Zdá se, jako by každý den byl smutnější a smutnější. Lidé se už neradují z maličkostí jako je láska nebo krásné počasí. Hnají seza materialismem a bojem o moc.
Naivní úvaha o lásce
Abstraktní vlastnost - Láska
Říká se, že bez lásky se nedá žít. Možná se mýlím, ale bývá takový život plnohodnotný. Úplný, štastný nebo naplněný. Kdo tvrdí, že ano, buď za prvé, nikdy nezažil skutečnou lásku, teprve na ní čeká nebo druhá možnost, jednou se spálil.
O smrti
"Říkáte si, že smrt je normální, ale když vám zemře blízký člověk,tak to normální není. ".
Umělecké směry: jak impresionismus ovlivnil umění
Začneme (1860) impresionisty nebo-li "malířům dojmů",ve svých obrazech usilovali o nejvěčnější uchopení pomíjívého okamžiku. Ovšem důvěra ve skutečný svět, jenž začal realismem, postupně vyprchává v postimpresionismu (1880).
V polipostimpresionismu skončili, nebo také začali malíři, kteří se osvobodili od impresionismu. Gogh věřil v krásu barev, fauvisté nebo také "šelmy" věřili v barvách čistých.
Pravda
"Obecněje mluvit pravdu nejjednoduší. Pravdu si nemusíte pamatovat. ".
Jirka Par.(hodnocení politika)
Téma: Analýza politika
Jiří Paroubek
Když slova dochází
"Myšlenky jsou jako sny. Někdy rychle vyprchají a pak se na ně nevzpomeneme.
Když prožíváme okamžik, ve kterém se cítíme štastní, není to po čem jsme toužili. ".
Trápení
Lidé se neustále trápí, aniž by dokázali vysvětlit proč. Může to být absence lásky, pochopení, pozorností nebo peněz. Nezahojená jizva v koutě našeho dětství. Nebo jsme ztratili blízkého člověka.
Krásný člověk
,,Krásného člověka poznáš, také v případě, že ho uhodíš. ".
Nebyl jsem tu
plamínek sjíždí po popsaném papíru.
písmenka zanechají mylné vzpomínky.
a popel pakpředstírá, že tu nebyl. pouze prach a hlína.
Kde jsme
,,Neexistuje peklo, ani nebe.
Je jen země, každý v ní vidí něco jiného. ".
Tehdy ve čtyři ráno
Duše propletené k sobě, tiše odpočívaji.
Čekají na ráno.
Na ráno, jenž vzbudí je ze snu.
Opilí sebe samým, usrkavajíposlední doušek.
Chladnost citů
Cítím se tak chladná. Je mi zima, mrznoumi nohy, ruce a city. Kladu si otázku, jestli ho stále miluju. Co vlastně potřebujeme.
Nekonečno
Ticho je tiššíTma je tmavší. Kámen tvrdý jak diamant. Budeme nebudu. Avšak víc já tebe milovat nemohu.