Písmák Zakázané ovoce 4
Rozhlédnu se po svém současném pokoji. Vypadá to tu momentálně zajímavě, jako po výbuchu atomovky, asi tak by se to dalo popsat. Všude krabice, napůl vybalené a věci poházené naprosto všude. Asi bych měla vybalit a všechno uklidit, ale nějak se mi do toho nechce.
Zakázané ovoce 5
Za chvíli se seznámím i se zbývajícími členy skupiny Inteligent heads. Musím uznat, že název už je sám o sobě nářez. Takže těmi ostatními členy jsou Karlos a Vláďa. Oba jsou spolužáci dvojčat, tudíž i moji budoucí.
Zakázané ovoce
Vyhrabu se nešikovně z postele. Ach jo, nesnáším ranní vstávání. Ten, kdo vymyslel začátek vyučování v osm hodin ráno by patříl na šibenici. Po pamětí nahmatám vypínač lampičky, její světlo mě ozáří.
Zakázané ovoce 2
„Mamíí, vážně tam musim. “ Zaškemrám už asi po desáte, ač vím, že je mi to houby platné. „Vážně jo, co ti to udělá, ty snad nechceš poznat naší novou rodinu. “Zatvářím se kysele: „Ty – si moje rodina.
Zakázané ovoce 3
Už mi ta skutečnost, že se budu muset přestěhovat z Prahy zase tolik nevadí. Jen kdybych si s sebou mohla vzít Leu, ta mi bude chybět ze všeho nejvíc. Musela jsem se už rozhodnout, na kterou školu po prázdninách nastoupím. Vybrala jsem si Mělník, protože dojíždět každý den do Prahy, když je gympl i na Mělníku je blbost.
Krása není všechno...
Když zazvoní, tak se rychle sbalím a utíkám na autobus, brýle mi na nose poskakují a moje rudé vlasy za mnou jen vlají. Doběhnu na zastávku právě když do autobusu nastupují poslední z cestujících, uuf, to mám ale štěstí. Zazubím se na autobusáka svým rovnátkovým úsměvem a sednu si. Vytáhnu z tašky knížku Sonáta pro dvě srdce.