Hlupák

Cesta viny a prázdnoty
Potkal jsem ji v podvečer, když zapadalo slunce. Stála u okna a dívala se ven, jako by na někoho čekala, a věděl jsem, že nečeká na mne. Už ne.

15. 12. 2024
2
0
47
Jen tak pro radost

Jámy

Některé jámy jsou tady proto,
aby zůstaly nenaplněny.
Jsou zde tedy za účelem,
aby upravily směr kolemjdoucím

07. 01. 2013
3
0
479
Indispozice

Malá černá víla III

Jako ty schody, schody, co nikam nevedou,Jako ta slova, slova, co tě podvedou,Jako ty slzy, slzy, co tě dusí,Jako ty činy, činy, co stát se musí. Tak zhasne den, padne noc. Stíny budou plout, srdce bít,Upíři se plížit, tvou krev pít,Oči budou plakat, svět se chvět,Ta černá víla navrátí se zpět. Ve tmě se toulat, ulicemi Bolu,Nesednout víc u jediného stolu,Na velké hranici budem pak hořet,Duše se topí ve Zradě moře,Vzpomínky z hlíny povstanou,Oči se zavřou, nevzplanou.

16. 08. 2009
1
1
1139
Volné verše

Malá černá víla II

Jako ty teplé, teplé, krásné oči,Jako to léto, léto, které jednou skončí,Jako to štěně, štěně, co se chvěje,Jako ten plamen, v srdci co nás hřeje. Tak i štěstí pomine a bude noc. Blýskat se bude z nebe, země chvět,Syčet bude síra, spousta běd,Krysy budou pištět, lesy hnít,V noci bezesné zase budu bdít. V blátě se topit, v poušti schnout,Noční můry vidět povstanout.

16. 07. 2009
0
2
807
Volné verše

Pocit

Vidíš ten měsíc. Cítíš ten vítr vát. Cítíš ten pocit. Co za zvláštnost pluje touto nocí.

01. 07. 2009
1
5
1026
Volné verše

Vina vína?

Při lahvi vína
se ptám:
"V čem je čí vina. "
Ruku's mi odstrčila

16. 06. 2009
0
0
760
Indispozice

Malá černá víla

Jako ta černá, černá malá víla,Jako ta bolest, bolest, co mi způsobila,Jako ten život, život, co si nosím,Jako ta láska, láska, co nás kosí. Tak i noc pomine, bude den. Stromy se budou zelenat, květy kvést,Děti se budou smát a já též,Ptáci budou zpívat, lesy pět,O té černé víle radši nevědět. V louce se koupat, v dešti tancovatA černé můry v hlíně pochovat.

16. 06. 2009
1
5
952
Volné verše

Obyčejný den

Slunce zase pálí jako samotné peklo, žár se odráží od asfaltu do tvý tváře, lidi tě míjej', prohlížíš si je zpoza černých brýlí a připadaj' ti divný, spěchaj', chvátaj' vod někad někam. Ve rtech žmouláš svou poslední cigaretu, nervózně si odplivneš, o čem se bavěj' . Nevíš. Připadaj ti jako němý, šedý stíny, míhaj' se kolem, kašlou na tebe, jenom ty dveře, co tě volaj' aby ses skryl v jejich šeru.

28. 05. 2009
0
0
1003
Povídky

Pláč

Sedl si na lavici, v očích zvláštní prázdno, hleděl před sebe, jakoby tam něco bylo, někdo prošel kolem a on začal plakat. Ne však slzami, pod sklopenými víčky se mu zaleskly ledové krystalky, pálily ho a šířil se z nich štiplavý mráz. Nevěděli, že pláče, nedíval se na ně a do očí upřených k prašné zemi, či zavřených snad, mu nikdo neviděl, cítili však ten chlad. Dívali se na něj, jak tam tak šli kolem.

16. 05. 2009
0
2
1065
Povídky

Potkal jsem Ďábla

Potkal jsem Ďábla, když jsem šel cestou za tebou, seděl pod stromem a kouřil, bylo horko a on seděl ve stínu, v ruce měl jablko a na zemi hůl. Podíval se na mně a já věděl, že ON mě zná. Mrknul očima a řekl: "Bratře," jeho hlas byl jasný a hebký jako samet, nebál jsem se, "čekám tu na tebe. " A já věděl, sedl jsem si k němu, podal mi dýmku a já kouřil, tabák byl hladký a já dýchal jeho kouř, nebál jsem se, věděl jsem, že není zlý, dívali jsme se do polí, bylo horko, ale seděl ve stínu toho stromu, který byl starý, mlčeli jsme, jenom jsme kouřili tu jeho dýmku.

13. 05. 2009
3
7
1307
Povídky
Nahoru