Vědomí
Sám sobě jsem pytlákem, chyceným v oku pavím.
Již blíže k cíli, samotné síle motýlího křídla.
Do prázdna marně volám, realita zřídla.
Už mi nepomůže ani víra, teď vidina přemohla koncepty.
V hotelovém pokoji
Drug Story
Když lidská zlost připraví tě o rozum, když chytrost nepřivede tě k penězům. Ponurost bere si tvé srdce, zmuchlané odhazuje ho do popelnice. Lákavosti k neřesti, o tvé špatné pověsti kolují legendy, klesls až na dno, teď jsi obklopen tragédy. Sladkost hořkne ti v ústech, je ti zima a cítíš praskání v kostech.
Páni svině
Proč lidi si do očí pořád jen lžou, myslí jen na sebe, jinému nepomůžou. Když jsi ruce mnou nad svým štěstím a zkázou druhých, kolik už nevinných za to pykalo. Kolik už je mrtvých, co za to platilo. Poslouchání těch druhých až dojímá.
Ztráta
Hledání duše, je jak střela vypálená skuše. Na srdci pálí, vhlavě dělá zmatek. Ty na tu svou si nevzpomeneš, stejně tak jako včera v pátek. Nediv se, že tě opustila, jen tvá hloupost tě provinila.
Pěšák
Konec slasti… praskání kostí tě ujistí, že jsi nejistý.
Buď tvrdej měj vjistotě sílu, nehledej ji, až budeš mít v hlavě díru. Jsi pěšák, po kterém jiní střílí, nejsi srab tak bojuj, ať na konci nevidíš světlo bílý. Dnes tvá cesta nekončí, tví kamarádi se s padlími loučí.
Stíny mysli
Stín mi ubývá a myšlenky chodí spát. Hlava mi těžkne a sám sobě začínám si lhát. Nevím co je to smích, ani co je mít rád, jen bolest s utrpením, mým životem se začali prolínat. Nabídka lákavá, když smrti se dotýká.
Šaškova smrt
Proč jsou lidé Dobří a zlí. Aby na nich špína byla znát. Proč se bát, být blázen či šašek. můžeš si se životem hrát a naplno se smát, ale pozor.
TO KDYŽ MÁ NĚKDO JEDNOU V NOCI DEPRESI.
Někdy mám jen pocit ten, že se strácím. snad je to jen sen. který se opakuje každým dnem. A pravě když vidím jak přede mnou bledne zem.