Písmák Poslední týden
Ve dveřích ji zarazil typický zápach. Kjeho zdroji našlapovala pomalu a modlila se, aby se mýlila. Jenže si byla na sto procent jistá, že tam je. Teď jenom, jak tam je.
Kupé
Na nádraží zastavil podivný vlak, ale přesto do něj nastoupila s lístkem do Nekonečna. Byl krásný, kupátka byla taková plyšová, čistá. Posadila se k oknu a vlak s ní uháněl do Nekonečna. Zadívala se z okna, viděla malou holčičku, seděla na trávě, v ruce utrženou kopretinu, po které lezla beruška.
Těžkotonážní
Pot jí stékal čůrkem po zádech, dokud nesjel rýhou mezi hýžděmi a nevsákl se do bombarďáků. Právě docvičila sestavu aerobiku sestavenou přímo na míru ženám, které před nedávnem přivedly na svět potomky. Tuto sestavku cvičila již čtvrtým rokem.
Vylezla na váhu a málem se zhroutila.
Jindra
Dveře bytu byly dokořán - společné chodby se ponořily do kořeněné vůně právě vařeného jídla. Hlomození nádobí, radostné štěbetání, uvolněný smích. Jindrova nafialovělá pleška se blýskala potem. Potil se nejen nad plotnou, ale také nervozitou z očekávání.
Zrzeček
V korunách stromů zlátlo listí, slunce postupně růžovělo, ale ještě trochu hřálo. Větřík zálibně pohazoval lístky, které se na stopce již neudržely, ve vzduchu. V hranici dříví chrápal ježek a opodál si hrál mladý kocourek se spadlým jablíčkem. Zrzeček, nádherný kocourek, kterého ale nikdo nechtěl.
Ku nádraží
Bylo léto a babička s dědou byli v Praze. Bylo domluveno, že až přijedou do svého rodného města, vyzvedne je brácha na nádraží. Avšak stalo se, že v ten den, jako na potvoru, neměl brácha čas a tak nezbylo, než se domluvit s kamarádem, aby pro staroušky na nádraží dojel. Jako by se pán bůh chtěl pobavit, ten den jsem měla volno.