Písmák Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 4, část první
Sotva Kristin otevřela oči, uvědomila si, že něco nehraje. Stála vopuštěné chodbě nějakého domu. Její oblečení bylo čisté a voňavé, jako by jej někdo právě vypral. Pohlédla na svou ruku, kde nebyla ani známka po nějakém zranění.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 3, část čtvrtá
„Au. “ vyjekla Kristin a ublíženě si ruku přitáhla ktělu. „Musel jsem zastavit to krvácení. Tohle totiž není místo, kde bys chtěla ztrácet krev.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 3, část třetí
Naneštěstí Kristin nikdy neexcelovala při hodinách tělocviku. A úplně nejhorší byla právě vběhu. Ačkoli se zní jejich tělocvikář pan Gredd snažil pokaždé dostat to nejlepší, zklamal. Ať se Kristin snažila, jak chtěla, její čas byl vždycky ten nejhorší zcelé třídy.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 3, část druhá
Vydala se na cestu. Šla pořád rovně, jen občas se vyhnula stromům, které jí stály vcestě. Ve svém snu nic takového dělat nemusela, protože tam jí stromy nikdy nestály vcestě. Ale asi ne všechno může být tak dokonalé jako ve snech.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 3, část první
Nastalo nepříjemné ticho. Kristin již sice nabyla vědomí, ale bála se otevřít oči. Obávala se toho, že když je otevře, uvidí nad sebou tu odpornou slintající bestii, která se jí chystala roztrhat na malé kousíčky. Strach jí zkrátka nedovoloval rozhlédnout se kolem sebe.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 2, část čtvrtá
Kristin se podívala na Matta, který ji ještě před chvílí ujišťoval, že ta stará paní jim nebude překážet. Teď už ale Matt nevypadal moc sebejistě. Očima sledoval blížící se stařenu a zřejmě očekával, že kolem nich jen projde a nebude je nijak obtěžovat. Jaké ale bylo jeho překvapení, když ta dáma došla až kjejich lavičce a obrátila se na ně.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 2, část třetí
Kristin si mnohokrát představovala, jak by asi vypadalo rande sjejím idolem Mattem Holesem. Pokaždé si to dokázala dokonale vykreslit a vždy překvapovala sama sebe svou fantazií. Ale sny o pikniku, vzahradě plné rozkvetlých růží smalými pestrobarevnými motýlky poletujícími okolo, ji brzy přešly. Kristin se totiž musela potýkat stím, sčím se potýkala spousta lidí, kteří měli přehnaná očekávání.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 2, část druhá
Pomalu se stávalo zvykem, že Kristin byla ze svého snu pokaždé vyrušena ještě předtím, než stihla uchopit nabízenou ruku postavy ve stínech. Tentokrát ji probudilo jakési nepravidelné ťukání na okno. Celá rozespalá otevřela oči a vduchu proklínala všechny, kteří ji ani nenechají vyspat. Sbrbláním se vyhrabala zvyhřáté postele a zamířila se podívat koknu, aby zjistila, co ji to probudilo.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 2, část první
Kristin si mohla zvolit cestu domů autobusem, ale raději šla pěšky. Procházka na čerstvém vzduchu jí umožňovala pořádně přemýšlet. Potřebovala si utřídit myšlenky, které jí vířily hlavou jako hejno můr nad plamenem svíčky. Stále přemýšlela nad tím, co se stalo ve třídě.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 1, část druhá
Zbytek školního dne utekl nebývale rychle. Kristin po celou dobu téměř snikým nepromluvila. Nebylo to proto, že by byla nějakým společenským vyvržencem, ale protože se sama snikým bavit nechtěla. Její nálada se nacházela někde pod bodem mrazu a ktomu všemu se do toho přidávala ta zpropadená migréna.
Divnozemě: Hrad v oblacích kapitola 1, část první
Stává se vám, že si občas připadáte, jako byste nepatřili do našeho obyčejného světa. Vidíte vsobě něco mnohem většího než ostatní. Pravdou je, že každý znás občas touží být něčím zvláštní. Nespokojí se jen stím, být normální a zapadat mezi obyčejné lidi.
Sněží!
Sněží
Proč nemůže sněžit.
Byla už dávno tma, když jsem kráčel vylidněnou ulicí. Nikde nebyla ani noha, až na ty mé. Zvuk dopadajících kroků na pevnou zem se nesl ozvěnou dál.
Kronika náhodného vraha
Žít svůj sen
Život. Jen jedno drobné, nepatrné slůvko. A přeci vsobě skýtá obrovský význam, který definuje celý svět. Nebýt jeho, nebylo by nic.