Návrat

Lesem se potácela osamocená postava. Namáhavě stoupala do strmého kopce a když se konečně dostala až nahoru, odměnou jí byl dokonalý rozhled po širokém okolí. Vítr strhl poutníkovi z hlavy kápi a odhalil tak znavený obličej mladého muže částečně zakrytý dlouhými vlajícími vlasy kaštanové barvy. Několikadenní strniště ani únava nedokázaly zcela zakrýt vznešenost, jakou tvář vyzařovala.

13. 12. 2012
0
3
628
Povídky

Vize

Obloha se trhá
Hvězdy padají
Kolem bílá mlha
Strach se netají

12. 11. 2012
1
7
608
Vázané verše

V kamenném dolíku

V kamenném dolíku kamenné kolo,
nad ním je cesta, jak lávka, jak molo.
V kamenném dolíku kamenný kruh,
bez strachu vstoupí sem jen smrti druh.

12. 11. 2012
1
4
513
Vázané verše

Šedá povídka

Šedá, šedá, šedá. Šedé vlasy a šedé šaty. Líc zbrázděna vráskami, jak asfalt na horské silničce. Očima, jejichž barva je stále bledší, pozoruje zaprášené paneláky pod ocelovým nebem.

11. 08. 2010
1
1
615
Povídky

Hvězda

Bloudím nocí temnou
Zmatená a tichá
Nikdo nešel se mnou
Prý je naděj lichá.

11. 08. 2010
1
6
566
Vázané verše

Smrt

Život je jen myšlenka,
život je jen sen.
Stačí malá chvilenka,
na kusy je kmen.

02. 02. 2010
1
5
1058
Vázané verše

Budoucnost

Zrezivělý řetěz
pod vraty se válí
divně žluté slunce
neskutečně pálí

02. 02. 2010
3
3
583
Vázané verše

Podchod

Temnou chodbou duní kroky
Mizí dny a letí roky
Místo lidí vidím duchy
Stěny tlumí vnější ruchy

03. 12. 2009
2
5
750
Vázané verše

Pravda

Do zdi cely skutečnosti
rýpu verše o věrnosti,
naději, co neumírá,
o chvílích, kdy chybí víra,

03. 12. 2009
5
5
724
Vázané verše

Odraz duše

V rozpálené bílé poušti černá kdysi svěžímu růžovému keři plátek po plátku, lísteček po lístečku. Jen suchý a dřevěný stonek, kmínek s pahýlem větví nebo možná jen vysušený kořen pod záplavou bílých, štiplavě pálících krystalků, zůstanou jako vzpomínka, jako upozornění na záhadu, kde se vzal v poušti růžový keř. Člověk jen pokrčí rameny, prohodí něco chytrého jako třeba: “Je jasné, že uschnul. Každý přece vidí, že něco takového se sem vůbec nehodí.

30. 11. 2009
0
1
547
Ostatní nezařaditelné

***

Čas je jako hráz,dělí to, co jest. Zpevňuje ji mráz. Zatni ruku v pěst. Rozpuštěn je klub,nespatříš je víc…Nyní vidíš rub,kde dřív býval líc.

30. 11. 2009
2
3
491
Vázané verše

Jsem verš psaný prastarou řečí,jsem naděje s posmrtnou křečí. Jsem vzpomínka zapadlá v prachu,jsem vesmírem ve chvíli krachu. Jsem kometka se Sluncem v dráze,jsem údolí, když prasknou hráze.

30. 11. 2009
0
1
648
Vázané verše
Nahoru