Lomená
Naležato v zádech krku
vzpříčená se léčíš a neposloucháš i když vidíš
Svázaná v mříži zamknutá
a zase ztracená abys mohla hledat
Podle svého scénáře
Do oleandru se mé myšlenky zamotají .
. v touze vyjádřit cit ztrácím nit.
Do představ mě laká tvá dlaň stékající po mé tváři
přes šíji do vlasů ----
Odkaz mrtvé nevěsty
To díky Tobě se mi točí hlava
/na rožni připíchnutá, jen přikládej/
Něco tu smrdí a není to jen mé spálené srdce
Jestli já pro Tebe roštěnka
Pole - má duše
Pole, má duše
rozlehlé pláně v podzimním slunci
Ve spěchu zaorávám zbytky léta /let/
A můj cit, plachá laň schovaná v remízku
Hodina klavíru
Jako by se ve mně chvělo tisíc strun z hedvábí
a pak praská první, druhá, třetí . naučte mě na ně hrát
Pavučiny snů, nálad a citů
každé zachvění rozezní srdce tónem
Lucifer
Tropím si žerty ze svých vlastních snů
které se tváří jakože vznešeně
Lahodí okolí na oko
a přitom nechají mé srdce zkroušené
Touha zoufalá
Nedokážu přestat toužit
Pro bolest kterou si působím sama pokaždé, když štěstí zaklepe /neotvírám dveře/
Nedokážu přestat toužit
Pro sny kterých se nechci vzdát
Za dneškem je včerejšek
V pramenech lidské nenávisti
čeří se nezhojené rány
Proudem mlátí o střechy domovů
a rodinné krby pohasínají
...be legendary
Nechci být tou
nechci být legendou
Někteří v ní snad četli,ale Řím neznají
Co říci tomu, kdo se zeptá .
Po ránu bez kocoviny
Po ránu bez kocoviny, přišel včerejšek s nohama u sebe
a z večera si nepamatoval vůbec nic z toho, co mělo přijít.
Osud se vrátil do svých kolejí, z kterých ho v mé mysli
vychylovalo jen mé zbožné přání a fantazie.
Ona ve mně skrytá
Z vášně já chtěla bych,mít za nehty tvou kůži
/tenké červené liniemé vyhrané války/
Slaný pot slíbat ti ze rtů a pozorovat párustoupající z našich těl v chladném ránu.
Teplo sálá z míst kde dotkne se mého tvoje tělo, a tak zimě nedáš šanci,
První upřímnost
Když pokroutíš mou realitu oknem poezie
já klokotám neradostná ve svém nitru
neptám se na úderníky hodin, na škrábance ve slujích
. a přece vím ,že stisk napoví
Vábivé ticho
Ranní paprsky rozpouští mlhu,
ztuhlé údy stěží se probouzí.
Postava stojící v úpatí svahu,
s touhou zdolávat v srdci rostoucí.
Mír v limbické krajině
Dávám ti svobodu, dej mi svobodu,
nebo mě obejmi pevně.
Místo svazující lásky, sahajíc do hrobu,
dávám ti klíč od dveří ke mně.
Ping pong bohatství
Jsem jiná jsem svá na pohled jednoduchá na dotek chladná
Kolik lidí mým životem prošlo a kolik životů jsem ovlivnila.
Tolik nedorozumění, než mi došlo, že blbost lidí se na mě provinila
Nevěřila jsem lidem, teď už ani přátelům
Špatný střelec
Jaké následky mají má rozhodnutí.
Odrážím Amorovy šípy
nebo mu zastřihávám křídla.
Nic neodolalo mému odmítnutí.