Pohádka na bolavé Bříško*
Starý Žabák slupnul Mušku. Letěla si tak kolem v parném létě a chtěla se ochladit u vody. Ale pánem této kaluže byl veliký Žabák. Vyplázl jazýček a lepidýlko, které na něm má, si přilepilo Mušku a sssslup už ju měl v Bříšku.
Klíšťátko a Delfínci
Sedím na břehu moře . dnes naposled. V takovém “koňském sedle” . na kamení .
Ženo
Už včera jsem cítil, jen jedno – MILOVAT TĚ.
Byli jsme nahatí a tanečním krokem vešli mezi tisíce živých květů. Udivilo mě, že onen čtyřlístek, co spatřoval jsem ve středu dvojrozměrného obrazu, je teď, když můžeme vnímat i třetí rozměr, obrovská květina, která nad loukou trčí pět metrů vysoko. Vrhá na louku květin stín ve tvaru kříže a tak jsem tě do toho stínu položil a zašeptal „neboj se DRAHÁ“.
Bez velkých slov
Pravidelně jezdím za maminkou na sever do kraje mokřadů a šedých domů, kde kluci si malují oči uhelným prachem. Projíždím přes Brrrr…. no a mám vždy dost času při přestupu.
Mám už v tradici meditovat před nádražím u plakátu, kouřit a pozorovat to lidské hemženíčko.
FAKT
Jako už pokolikáté „visím“. Dnes mám pech. Jsem naštvanej, taťka zase nepřijede a já trhám třetí návnadu. Jdu domů – i když domů – co to vlastně je.
Tak nádherně se smála
Brzoranní sen. Velké oparové nic a z dáli se přibližuje nádherná antická tvář a nádherně se směje. Anděl říkám, když mi prvně píp, píp, píp …mobilový budík a hned ho přerušuji a vracím se zpět do snu. Chvála Bohu je tu a pořád se přibližuje, přímo na mě letí a tak nádherně, přenádherně se směje, beze zvuku, úsměv, co jaktěživ jsem neviděl.
JAK SE "CHYTAJ" RYBY
Byl jsem vášnivý rybář a můj syn Áda také. Já poseděl, on neposeděl. Já položil pruty do vidlí a on “tisíce náhozů” prostě “vláčkář” Fakt je, že za dva roky chytání – nachytal více ryb než já za celý život.
Čím více jsem “studoval” mystiku a zákonitosti vesmíru a přírody – tím více mě na rybách bavilo jen být “tady a teď”.