Písmák Čert tě vem
„Čert tě vem. “ křikl hostinský na kluka, co roznášel pití, když hoch rozlil víno po podlaze. Královský výběrčí daní Jáchym se na to díval, a usmál se.
„Ani to není ono.
Amélie
,,Ale dnes mám mít volno,” řekla Amélie. ,,Už nemáš, “ odpověděl šéf a zavěsil. ,,To je teda vopruz” zabručela si Amélie, ale vzala si kabát a vyrazila do práce. Nevěděla, kdo je dnes na pořadí, tak nejdříve zamířila na Ústředí.
Říkej mi Barone
„Nefunguje to,“ zařval a hodil skleněnou baňkou sroztokem. Ta se rozbila o stěnu a všechna tekutina se rozstříkla kolem. „Další krysa je mrtvá, proč to, kurva, nejde. “ Vztek doktora Burela byl bezmezný.
Dnešní noc
Je to noc, co nás nutí jít dál. Ta zřetelná poezie nočních ulic osvětlených lampami. Když ještě před tím zaprší a ulice jsou mokré, světlo se vnich odráží, pak je to dokonalé. Přesně taková noc je i teď, kdy se procházím po březích Vltavy.
Poslední možnost
Kéž by věci byly vždy tak jednoduché, povzdechl jsem si a začal se zaklínáním. Uprostřed obývacího pokoje mého bytu stál malý dřevěný oltář, na něm černá a bílá svíce, dýka, kalich sElixírem a nakonec Její fotka. Já nad oltářem stál ve svém magickém rouchu, sroztaženýma rukama a deklamoval. Přál jsem si, aby to šlo jinak.